Jolana Voldánová: Živé vysílání je pro mě adrenalin
Prvního dubna začaly na ČT nové Události, jaký z nich máte pocit?
Jsou formálně úplně jiné, než na jaké jsem byla dosud zvyklá. Takže je to směsice respektu z neznámého, a ne úplně osahaného, spojená s radostí, že se děje změna. Teď je třeba pár měsíců vyčkat, než si opravdu „sednou“ a taky dát divákům čas, aby si na novou podobu, která je v ČT opravdu revoluční, zvykli.
Nemáte strach z nervozity? Přece jen nově moderujete sama.
To opravdu ne. Pro mě je za ta léta kamera partner, a na tom se nic nemění ani teď. Navíc zde moderuji vstoje, a tak dostává prostor i mimoverbální komunikace, na kterou se velmi těším.
Může se i přesto stát, že vás při uvádění něco překvapí?
Ano a docela často. Nezapomínejte, že je to živé vysílání. Nic z toho, co se stane, nemůžete vzít zpátky. A to je adrenalin. Takže důležitý je vlastní pocit, že jste něco zvládnul navíc, mimo scénář. Například zachránil vstup vlastní improvizací.
Pojďme k festivalu Všemi Směry. Z jakého důvodu jste přislíbila účast?
Setkání s kolegy z jiných médií a možnost podělit se studenty o vlastní zážitky a témata z praxe.To je i pro mě velmi inspirativní.
S vámi proběhne beseda na téma: „Jak dobře položit otázku, aby se dostalo smysluplné odpovědi.“ Není to občas nemožné?
Občas je to velmi těžké. A i správně položená otázka vám ještě nezaručí, že na ni dostanete smysluplnou odpověď. Přesto by se o to měl každý novinář pokoušet zas a znovu.
Jedním bodem v programu je diskuse na téma investigativní žurnalistika versus bulvár. Jaký máte na bulvární novinařinu pohled?
Bulvár existuje všude na světě, s tím se musíme smířit. Balancuje na hranici vkusu, polopravd, smyšlenek a senzací. A zřejmě nejen u nás je často za tou pomyslnou hranicí, kterou bychom už neměli tolerovat.
Čtete bulvár?
Ne. Ale spolehlivě a prakticky okamžitě se dozvím, když tam náhodou píšou něco o mně. A to přesto, že moji kamarádi a přátelé ho normálně taky vůbec nekupují a nečtou. Bulvár je prostě jedním z fenoménů této doby a je potřeba mu to přiznat.
Co byste doporučila těm, kteří se chtějí stát novináři?
Měl by se zajímat se dění kolem sebe, přicházet s nápady a zkoušet je nabízet. Pokud máte talent, nápady a výdrž, tak to jednou určitě vyjde! „Vyhodili mě dveřmi, vlezu tam oknem“, říkávala kdysi jedna moje kolegyně a dnes je uznávanou politicko-společenskou moderátorkou.