Je pro mě čest pracovat pro můj klub, říká mluvčí hokejové Sparty Marek Táborský
„Víkend nevíkend, na Spartě se maká pořád,“ vítá mě tiskový mluvčí v neděli v devět ráno v pražské O2 areně. Ve spěchu mě vede do své kanceláře, kde sídlí společně s celým PR týmem i marketingem. Kanceláří se místnost dá nazvat ale jen v uvozovkách, jedná se totiž o obyčejnou šatnu, kde zaměstnanci Sparty sedí na dřevěných lavicích a nad sebou mají háčky a poličky na věci. Před nimi jsou jednoduché stolky a na nich několik krabic s věcmi. „To všechno se večer většinou uklízí, O2 arenu má Sparta totiž jen pronajatou. Proto si tu nemůžeme připravit nic předem a dny zápasů jsou pro nás nejnáročnější,“ vysvětluje Táborský. Stálou kancelář má totiž v Holešovicích v Tipsport areně, tedy v bývalém působišti HC Sparta Praha.
Klasické zmatky
Dnešní den je v O2 areně divoký už od rána. Na chodbách mezi kanceláří a šatnami se vyhýbáme maskotovi klubu, obcházíme stolky s fotbálkem a míjíme spoustu lidí s dětmi, kteří míří na ledovou plochu. „Od deseti hodin je tu akce pro partnery. Ve dvě pořádáme vedle v obchodním centru Harfa autogramiádu bývalých hokejistů Sparty, kteří se v sezoně 1989-1990 stali mistry tehdejší nejvyšší domácí soutěže. A od čtyř hraje Sparta s Olomoucí výroční zápas v historických dresech,“ vypočítává Táborský a vypadá, že neví, kam dřív skočit. Z každé strany na něj někdo mluví a v jednom kuse mu zvoní telefon.
„Klasické zmatky, typický den na Spartě,“ směje se Kateřina Eisová, která je podle Táborského jeho pravou rukou a part´ákem z PR týmu. Společně spravují sociální sítě Sparty, což je pro Táborského další činností ke komunikaci s novináři, partnery klubu a hráči. Tiskový mluvčí neustále někam odbíhá s telefonem v ruce.
Vzpomínky na studentská léta
„Jsou hotové grafiky na legendy?“ vykřikuje po chvíli Táborský směrem k jinému bývalému studentovi VOŠP Vladimíru Kočovi, někdejšímu šéfredaktorovi Generace 20. Ten sedí o kousek dál u stolu a kouká do počítače. Pro hokejovou Spartu dělá grafiku, videa a občas fotí. „Marku, alespoň v tomhle se na mě můžeš spolehnout,“ odpovídá ironickým hlasem Koča. Potom se ale Táborský nemůže dopočítat hokejistů, které má na seznamu, a tak nezapomíná přidat vtípek spojený s jeho bývalou školu. „Šel jsem na VOŠP, protože tam není matematika,“ naráží na jednu z nejznámějších hlášek pedagoga autorské žurnalistky z VOŠP Martina Kézra.
V poledne si tiskový mluvčí mezi prací najde chviličku na oběd v kantýně O2 areny, a tak vzpomíná na svou alma mater. „Byla to škola, kam se mi chodilo příjemně. Profesoři si na nic nehráli a mluvili se studenty jako se sobě rovnými. Jejich práce je bavila, a to bylo na výuce znát,“ vrací se Táborský myšlenkami do svých studentských let. „Až zpětně dokážu docenit, jak zajímavé a praktické zkušenosti jsme na VOŠPu mohli posbírat. Spolužáci z ročníku si díky tomu bez potíží našli super zaměstnání, a to ještě během studií,“ dodává a rychle dojídá. Pak se zvedá a spěchá směrem k ledu, tam totiž začíná nácvik na uctění legend na ledě před zápasem.
Chvilka slávy
Po generálce se Táborský rychle převléká z černé mikiny a kalhot do košile a saka. „Při prvním zápase sezony jsem propotil dvě košile,“ popisuje, když míříme k Síni slávy českého hokeje do obchodního centra Harfa, kde se ve dvě hodiny bude konat autogramiáda. Fanoušci už se scházejí. Pomáhám Táborskému rozmist´ovat pití pro bývalé hokejisty a jejich jmenovky. Chvíli na to se začíná scházet několik bývalých slavných hokejistů Sparty, dnes již starších pánů v čele s Leem Gudasem, Martinem Hostákem nebo Janem Reindlem.
Po autogramiádě se všichni rychle přemist´ujeme do O2 areny, za pár minut totiž vypukne zápas spart´anů v historických dresech proti Olomouci. Na Táborském je znát nervozita, uvědomuje si, že se autogramiáda neplánovaně značně protáhla. Ve čtyři hodiny ale přesně podle plánu legendy vcházejí na červený koberec a fanoušci je hlasitě vítají. Pak už je na řadě ligové utkání.
Spart´anem po dědovi
„Pracovat tady pro mě byl dream job. Spart´anem jsem po dědovi, se kterým jsem v dětství vyrůstal a od deseti let s ním chodil na hokej. Zemřel rok před tím, než se mi ozvala Sparta. Říkal jsem si, že by byl určitě hrdý na to, že dělám ve Spartě, a proto jsem se pro ni rozhodl,“ vypráví ve volné chvíli Táborský. „Nešel jsem ale do úplně neznámého prostředí, kdysi jsem totiž býval poměrně aktivní fanclubák. Vytvářel jsem choreografie a chodil do kotle, takže mě lákalo poznat to i z druhé strany,“ dodává.
Během zápasu neustále drží v ruce telefon, natáčí videa a přidává grafiky na sociální sítě, po třetinách kontaktuje hokejisty, s nimiž chtějí mluvit přítomní sportovní novináři. Protože Sparta prohrála s Olomoucí 1:2, nevládne příliš veselá atmosféra. Na Táborském je vidět, že už je dost unavený. Je skoro sedm hodin večer, přesouváme se na tiskovou konferenci, kterou Táborský moderuje. Oba trenéři zhodnotí zápas, novináři se na něco doptají a za chvíli už tiskovka končí.
Nezbývá čas na osobní život
Táborský s Eisovou ještě uklízí ubrus ze stolu, když k nim přichází ředitel marketingu Jakub Hospůdka. „Dneska to bylo vážně náročné. Dobrá práce, bando, zítra si můžete vzít volno,“ chválí je. „To je snad poprvé za sezónu,“ nevěří pochvale kameraman Vladimír Koča. Táborský se netají tím, že se na volno těší, protože za posledních čtrnáct dní měl bez práce jen jednu sobotu. „V práci jsem skoro pořád, nemám moc času na osobní život,“ přiznává.
Pak ještě přidává poslední příspěvky na sociální sítě, zavírá notebook a jde se převléct zpět do trika a mikiny. „Často si říkám, proč tuhle práci vlastně dělám. Zní to jako klišé, ale pro mě je čest dělat pro svůj klub. Baví mě komunikovat s lidmi a mám kolem sebe kolegy, se kterými rád pracuji i o víkendech. Navíc jsem ve Spartě zapomněl prokrastinovat,“ usmívá se Táborský, už nad pivem, kterým šel spolu s kolegy náročný den, jak se říká, spláchnout.
