Janu Hauerovi zabili šest sourozenců. I je připomíná čtení jmen obětí holokaustu
Na podiu před mikrofonem stojí starší muž a pomalu předčítá jména dávno zemřelých. Na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad se koná již třináctý ročník Veřejného čtení jmen obětí holokaustu. Podobná akce probíhá i v dalších patnácti městech České republiky. Pracovníci Institutu Terezínské iniciativy vybírají jména obětí náhodně. „Menší regiony mají své seznamy přizpůsobené. Snažíme se dohledávat jména lidí, kteří z daného regionu pocházejí,“ říká pracovnice Institutu Eliška Waageová (32). Na Institut se také obrací lidé, kteří nemají záznamy o svých příbuzných odvlečených do koncentračních táborů a snaží se je i po letech dohledat. „Hlavní myšlenkou veřejného čtení je vrátit tato jména do veřejného prostoru,“ vysvětluje Waageová.
Jedním z přihlížejících byl i Jan Hauer (71). Pro něj má tato každoroční akce velký význam. I když se narodil až po válce, v koncentračních táborech přišel o desítky příbuzných a rodinných známých. Mezi nimi bylo šest jeho sourozenců. „V koncentračních táborech Osvětim a Lety u Písku mi zemřelo nejvíce příbuzných. Mé sestře byly tři měsíce. Zemřela v Letech na tifus. Bachař českého původu ji vzal za nohy a hodil do rybníka. Na vlastní oči to viděla naše maminka. Nikdo tomu ale nechtěl uvěřit,“ vzpomíná Hauer. Jeho matka pobyt v koncentračním táboře přežila. Po dlouhém zkoumání, zda není romského původu, ji nakonec propustili. „Měla zelené oči, což ji nejspíš zachránilo,“ říká Hauer. I přes to, že je pro něj tento den důležitý, seznam jmen se ale veřejně číst neodhodlal. Byla by to pro něj příliš bolestná vzpomínka, vysvětluje. Část seznamu četl velvyslanec Rakouska v ČR Alexander Grubmayr, velvyslanec Izraele Daniel Meron a velvyslanec USA Stephen King.
Piety se účastnila i řada mladých lidí. Podívat se přišli například studenti Arcibiskupského gymnázia. „Je dobré, že se čtou všechna ta jména. Oběti tak zůstávají v lidské paměti,“ říká studentka gymnázia Magdaléna Stodulová (17).
