Hody, hody, doprovody! Říkanky si děti „googlí”, chodit koledovat je ale stále baví
Stejně jako po celé republice i v obci Trubská vyráží na Velikonoční pondělí koledníci do ulic. Ačkoli v obci žije ani ne 200 obyvatel, nejvíc živo je na návsi, kde se nachází hospoda. Kolem se na stromcích ve větru kývají zavěšená plastová vajíčka. Děti courají po silnici s pomlázkami a pijí vykoledovanou limonádu. Ve skupinkách tu u místní hospůdky také postávají rodiče, kteří chodí s ratolestmi jako dozor. Dospělí však místo usrkávání limonády dávají přednost něčemu tvrdšímu na zahřátí. „Už nám zima není, máme Jägermeistery,“ říká tatínek Luděk Váňa (40), který po očku sleduje osmiletého syna. Ačkoli je teprve dopoledne, i díky alkoholu je v obci veselo. „A odpoledne přijďte k nám, můžeme pokračovat,“ volají na sebe dvě skupinky rodičů, když následují své ratolesti.
Ulicemi chodí menší skupinky dětí – nejčastěji tři nebo čtyři koledníci. Od rána fouká studený vítr, venku je na březnové počasí „pouhých“ 14 stupňů Celsia. Ne příliš přívětivé počasí ale koledníkům nevadí. Od osmé hodiny ráno jsou po celé vesnici slyšet výskající děti, které spolu „šermují“ pomlázkami a přeříkávají si navzájem velikonoční říkanky. Recitují si jak ty notoricky známé, tak i ty méně populární. „Já jsem malý koledníček, tetičko,” odříkává zamyšleně asi šestiletý kluk s tím, že si tuhle básničku „vygooglil“ na internetu.
Cibulová vajíčka
S pomlázkou by měli podle tradice chodit pouze chlapci. Ti děvčatům vyšupáním vrbovým proutím zajistí zdraví a mládí. Na Trubské ovšem běžně chodí s pomlázkou i dívky a žádné z nich to nepřipadá divné. „Koledovat mě baví. Chodím s kluky každý rok,“ říká desetiletá Ema Horká, které pomlázka sahá vysoko nad hlavu. Dívky kolednice nejsou v Česku nic neobvyklého. Například na Rychnovsku v Královéhradeckém kraji chodila dva týdny před Velikonocemi na koledu i děvčata. „Stejně jako hoši i ony za odříkanou koledu dostaly nějakou sladkost,“ řekla pro deník.cz historička Tereza Pavlíčková z rychnovského muzea.
V Trubské tak mají všechny děti připravené košíky a vzorně upletené pomlázky s barevnými mašlemi. „Táta mi letos s pomlázkou pomohl, protože jsem tu svou starou nemohl najít,“ vypráví devítiletý koledník Matěj Kapoun, který s dalšími dvěma kamarády míří koledovat k sousedům. „Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný,“ spouští kluci tradiční říkanku hned, jak se otevřou dveře jednoho z domů ve vsi. Za odměnu dostávají malovaná vejce. Ta jsou nejčastěji polepená různými samolepkami. Najdou se však i tací, kteří si se zdobením vajec dali větší práci. Například je obarvili cibulovými slupkami. „Barvila jsem je celou sobotu. Taky na ně padlo dost cibule,“ směje se důchodkyně Alena Vodanská, která se na koledníky těší každoročně.
Podle tradice by mělo koledování v poledne končit. Odpoledne chodí do ulic zase dívky, polévat koledníky studenou vodou. Tento zvyk se však v obci Trubská nedrží. Kolem dvanácté hodiny se tak ulice pomalu vyprazdňují a vesnice se zase vrací zpět ke svému „běžnému“ chodu. Místo výskotu dětí je tak opět slyšet foukání větru a zpěv ptáků. Koledníci se vrací zpátky domů, aby spočítali vykoledovaná vajíčka a zjistili, co do košíků od lidí vlastně dostali.
