Gynekolog na pražském magistrátě přivedl na svět novou koalici
Bohuslavu Svobodovi nikdo nevěřil. Pán s motýlkem působí jako klaďas z předválečných filmů. Přesto (nebo možná právě proto) se mu od novinářů dostalo přízviska „voňavý poklop na kanál“. Po setkání s panem Svobodou jsem o něm také měla obdobné mínění.
Primátor Svoboda v popředí na fotografii, stejně jako v médiích. Zdroj: www.wikimedia.org
Když mi zapáleně vyprávěl, jak všechny kuplíře, dealery a bezdomovce požene z Václavského náměstí svinským krokem, neviděla jsem rozdíl mezi ním a ostatními velkohubými politiky. Tomuto názoru ale protiřečí události posledních dní.
„Hurá, konečně už Svoboda nebude loutkou na provázcích, za které někdo tahá,“ jásala nedávno moje kolegyně z médií při zpracovávání informací z magistrátu. Podle mě se radovala předčasně, i když dění na pražském velíně si žádá svůj díl pozornosti.
Současný primátor působí jako dobře časovaná nálož inovací. Jeho vzrůstající vliv i ambice (viz kandidatura na post předsedy pražské ODS), ostře kontrastují se skutečností, jakou jepičí a nicotnou kariéru mu předvídali všichni, které znám po nástupu na post primátora.
Přičtu – li k tomu fakt, že po rozpadu koalice ODS s ČSSD nezůstal na magistrátu kámen na kameni, vyjma Svobody, člověk se neubrání dvěma myšlenkám. Ta ve prospěch primátora mluví o tiché vodě, jež se promyšleně vylila z koryta a utopila několik svých protivníků.
Naopak druhá myšlenka podráží Bohuslavu Svobodovi nohy. Nabízí se totiž jako připomínka těch, kteří vystudovanému lékaři umetají cestičku. Nelze totiž s jistotou říct, zda je za ním „pouze“ kruh přátel kulatého stolu z pražské ODS, o nichž Svoboda prohlásil, že ho veřejně podporují.
Tak či onak, nečekané a rozsáhlé změny nejen ve vedení města mě osobně přiměly k tomu, abych se založenýma rukama uznale pokývala hlavou. A i když jsem skeptik, Svoboda ve mně budí svým jednáním idealistu. Ale nebudu chválit den před večeří. I když pro Borise Št´astného, Petra Hulinského i Martina Dvořáka už poslední večeře evidentně proběhla.