Exemplární tresty? Možná. Odpíchněme se od Vítkova k Západu
www.presseurop.eu, příznivci ultrapravice
Případ je výjimečný především svou mediální popularitou. Fotky popálené Natálky obletěly loňské jaro všechny zpravodajské kanály v Česku a každý věděl, že tehdy ani ne dvouletá holčička bojuje o život. Nakonec vyvázla „pouze“ s velmi komplikovanou transplantací kůže a je tak značně handicapována po celý zbytek života. Navíc jako Romka má do budoucna velmi blízko k sociálnímu vyloučení.
Naopak o sociální popravě obžalovaných mluví advokáti obžalovaných. Odsouzení vyfasovali na české poměry opravdu tresty vyššího kalibru, s ohledem na to, že při případu nikdo nezahynul. Nelze však říci, že nepřišel o život.
Evropa rasové útoky netoleruje
Jasný pokus o vraždu, navíc podnícený rasovým motivem, je pro moderní evropské myšlení jeden z největších hříchů. A proč by také být neměl? Čtyři příznivci krajně pravicových neonacistických myšlenek, kteří se navíc mezi těmito „lidmi“ aktivně angažují, nemohli „skousnout“ realitu. Možná byl útok vyústěním pocitu nespravedlnosti z toho, že se větší část Romů (především v tomto regionu) pasivním přístupem k životu přiživuje na sociálních dávkách, žijí nepřizpůsobivě a je jich na „vkus“ pachatelů prostě až příliš. Možná také jenom proto, že je kdysi zavrhl Hitler (stejně jako Čechy), nebo možná pouze proto, že to hlásají ve svých textech neonacistické skupiny, které bývají pro jejich přívržence často jediným zdrojem jejich přesvědčení.
Ač tak, či onak, jde o důvody více než irelevantní opravňující tak závažné ublížení druhé osobě. Tím méně k pokusu o vraždu. Nepřesvědčivě zní řeči o tom, že chtěli dům pouze zapálit, ale nikoho nechtěli zabít. Když je v domě celá rodina a spí, museli by je po krátké podívané na hořící dům svých nepřátel jít probudit a upozornit, aby šli raději na zahradu, jinak se nejspíše udusí. To se ovšem nestalo.
Rozporuplná reakce z Hradu
A i proto Jaromír Lukeš, David Vaculík a Ivo Müller stráví ve vězení 22 let, jejich komplic Václav Cojocaru o dva roky méně. Exemplární výše trestu? Možná. Spíše bychom se však měli zamyslet nad tím, jestli ostatní případy v naší kotlině, které končí i mnohem tragičtěji, jsou ohodnoceny dostatečně. Určitě ne. A věřme, že se nad tím zamyslely i soudy a že z této kauzy nezůstane pouze nafouknutá bublina, která na pár dní názorově rozdělila českou společnost. A to i v těch nejvyšších patrech.
Z Hradu se opět ozvaly provokativní hlasy zpochybňující objektivitu soudu a o mediální hře se špatnými pravidly, jako tomu bylo u Lisabonské smlouvy. Následné přirovnání k vykonstruovaným procesům z 50. let z úst prezidentova poradce už bylo moc i na nejskalnější příznivce „moudrého bílého pána“. Zbytek vrcholných představitelů i většina politologů s výší trestů souhlasí, a to je dobře.
Soudci k odvážnějším krokům potřebují i jistou podporu a mediální tlak ustáli na výbornou. Pokud se podle „nového“ metru bude tedy posuzovat i nadále, máme zase o kousek blíže od východu na západ.