Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Do Rady ČT by měli být zvoleni lidé, kteří o televizi vědí víc, než kde mají ovladač, říká nový radní Roman Bradáč

Když Sněmovna na začátku března volila šest nových členů Rady ČT, pedagog z VOŠP Roman Bradáč (53) skončil na prvním místě. Poslanec Stanislav Berkovec (ANO) před volbou rozeslal některým spolustraníkům své hodnocení kandidátů, což vyvolalo kontroverzi. Přestože byl Bradáč na tomto seznamu uveden jako nejvhodnější kandidát, zdůrazňuje, že je nezávislý. V Radě chce především dosáhnout transparentnosti televize veřejné služby. Zároveň mu záleží na tom, aby ČT opět získala důvěru běžných lidí.
Roman Bradáč

redaktor zahraniční redakce ČT (1994 – 2008)

zahraniční zpravodaj ČT v USA (2003 – 2008)

ředitel zpravodajství ČT24 (2010 – 2011)

generální ředitel TV Barrandov (2013)

Do Rady ČT jste byl zvolen s nejvyšším počtem hlasů (97 z celkových 175, pozn. red.). I když byla volba tajná, máte představu, odkud podpora přišla?
To se dá poměrně lehce odhadnout. Patrně nejvíc hlasů přišlo logicky od poslanců ANO, kterých je také nejvíce. Určitě vím, že mne podpořilo několik poslanců KDU-ČSL. Nejmenší podpora přišla pravděpodobně od komunistů. 

Stanislav Berkovec (ANO) před volbou rozeslal některým svým spolustraníkům vlastní hodnocení kandidátů. Jste tam uveden jako ten nejvhodnější. Myslíte, že to ovlivnilo volbu?
Nemyslím si, že by zmíněný seznam volbu ovlivnil, jen ji otevřeně zpolitizoval. To naznačuje slabinu volby, ale na druhou stranu těžko hledat více nezávislý systém. Musím přiznat, že Berkovcův list jsem dosud ani neviděl, jenom jsem o něm slyšel. Na můj postoj k ČT to ale nemá žádný vliv. Jsem a zůstanu politicky nezávislý nejen jako radní, ale hlavně jako občan.

Česká televize není v dobré finanční kondici

V ČT jste po mnoha odpracovaných letech skončil v roce 2011, teď ji budete kontrolovat. Co se tam za dobu vaší nepřítomnosti nejvíce změnilo?
Přibyla jedna stanice a ubylo peněz v rezervním fondu. Navíc se stále frčí v deficitu. ČT zkrátka není v dobré finanční kondici. A myslím, že se změnila i nálada uvnitř instituce. Říká se, že vzrostla osobní sebestřednost několika zaměstnanců. Zda je to pravda, to brzy zjistím.

V roce 2011 jste neuspěl v kandidatuře na generálního ředitele. Vyhrál Petr Dvořák, který je ředitelem ČT dodnes. Vedlo to k vašemu odchodu z České televize?
Ano, nechtěl jsem dělat pod novým vedením. Bylo jasné, kam se bude posouvat. Už jsem zmiňoval hospodaření posledních let. Moje kandidatura byla tehdy předem prohraná. Šel jsem s klackem proti tanku. Udělal jsem ale tenkrát správný krok. Čas ukázal, že jsem měl pravdu.

Souvisela vaše nedůvěra v nové vedení i s tím, že Petr Dvořák vedl dříve televizi Nova?
Každý si neseme nějaké otisky, nějakou minulost a pověst. Je pak snadné odhadnout věci budoucí. 

Média veřejné služby musí být transparentní

Poslanecká sněmovna do Rady ČT ve stejný den zvolila ještě ekonoma Pavla Kysilku a bývalého poslance za ČSSD a hokejistu Jiřího Šlégra. Prozradil byste, jaké kandidáty z těch dalších šesti, kteří postoupili, byste si přál na zbylá tři místa?
To není úplně otázka pro mě. Je mi líto, že se dál nedostal můj blízký kolega a kamarád Jiří Závozda (novinář, člen Rady ČT v letech 2011 – 2017; pozn. red.). Podle mě problematice dost rozumí. Pochopitelně bych byl rád, kdyby poslanci vybrali odborníky, kteří o televizi vědí víc. Nejen to, kde mají dálkový ovladač. Taky bych byl rád, kdyby lidé v Radě byli motivováni upřímnou touhou instituci pomáhat tak, aby mohla dál fungovat jako nezávislá veřejná služba, což ale bez peněz nepůjde.

Váš nedávný projev před Poslaneckou sněmovnou vůči ČT i samotné Radě ČT působil velmi kriticky. Co je podle vás nejdůležitější věcí, kterou by měla změnit Česká televize a kterou Rada ČT?
U České televize se na prvním místě musí vyžadovat transparentnost. Když se podíváte na výroční zprávy ČT, tak je to spíše změť, ke které potřebujete tlumočníka. Vyhledat podstatné jde těžko, nebo to nejde vůbec. To se musí změnit. Rada by měla klást otázky a vyžadovat konkrétní odpovědi od vedení televize. Dále musí dohlížet, a nikoliv přihlížet.

Je potřeba pro udržování kvality veřejnoprávní televize zvyšování koncesionářských poplatků?
Poplatky jsou ideální model. Je hned patrné, že jde o veřejně podporovanou instituci. Také je jasné, že výroba pořadů a provoz televize nejsou levné. Aby se nemusely poplatky zvyšovat průběžně jako třeba povinné ručení u auta, tak za vedení Jiřího Janečka (bývalý generální ředitel ČT v letech 2003 – 2011, pozn. red.) vznikl z části vybraných peněz rezervní fond. Na něm bylo v roce 2011, kdy Janeček končil, skoro čtyři miliardy korun. Nové vedení ČT však pracuje se schodkovým rozpočtem. Naposledy byl schválen rozpočet se schodkem přibližně půl miliardy, tudíž v rezervě už moc nezbývá. Stav je teď takový, že v roce 2022 se bude muset financování ČT opět řešit.

Takže kvůli hospodaření ČT za poslední léta je zvýšení koncesionářských poplatků nezbytné?
To ne. Zvýšení poplatků je čistě politickým krokem. Je třeba zdůraznit, že v současné době nepopulárním. Řada občanů nabyla pocitu, že ČT má spotřebu příliš velkou v porovnání s výkonem. Proto je třeba začít tlačit vedení televize k větší otevřenosti vůči poplatníkům, a to musí zařídit Rada. Lidé nesmějí mít pocit, že veřejnoprávní televize je zbytečná a že jejich peníze mizí v mlze.

Studenti mě udržují ve formě

Budete mít jako nový člen Rady ČT čas na práci pedagoga?
Neumím si už představit život bez studentů. Koneckonců i do volby mne vlastně dotlačili moji žáci. Většinou to vypadá, že studenti mají nějakou povinnost vůči vyučujícím. Ale ono je to i naopak. Člověk za katedrou musí někdy i konat, nejen mluvit. 

Nechystáte se tedy omezit svůj čas věnovaný Metropolitní univerzitě či VOŠP?
Zatím ne. Studenti mě udržují ve formě. Moje práce má díky nim opravdu smysl.


Marek Veselý
Marek Veselý
Třetím rokem studuji Vyšší odbornou školu publicistiky v Praze. V Generaci20 působím čtvrtý semestr.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.