Distanční výuka je vyčerpávající. Někteří učitelé melou z posledního
Učitelka hudby Anna Boiprav (30) doufala, že se po novém roce otevřou školy a ona bude moct své žáky opět učit tváří v tvář. Opatření se ale naopak zpřísňovala a Boiprav nakonec vyhořela. „Měla jsem úplný propad, kdy mě hodiny absolutně nebavily a já jenom seděla a ptala se sama sebe, proč tohle ještě dělám,” vypráví a dodává, že jedinou motivací pro ni bylo finanční ohodnocení, které je jejím jediným zdrojem příjmů.
Kantoři jsou na pokraji sil
Psychický stav učitelů nebyl dobrý ani před pandemií, což popisoval v rozhovoru pro DVTV sociolog a ředitel organizace Učitel naživo Martin Kozel. Vzhledem k tomu, jak je práce psychicky náročná, bylo asi 53 % kantorů ohroženo syndromem vyhoření. Koronavirus a distanční výuka situaci ještě umocnili. „Dnes už učitelé melou z posledního,” říká Kozel.
To potvrzuje i učitelka matematiky Markéta Tichá (34), která v jednu chvíli dokonce přemýšlela, že s prací skončí. „Už mě to zkrátka přestalo bavit. Bylo obtížné uhlídat přes webkameru více než patnáct žáků. Nebyla jsem si jistá, jestli opravdu dávají pozor, nebo zda látku dostatečně pochopili,” říká. Nakonec se přes špatné období přenesla a žáky dále vzdělává. Podle svých slov se snaží myslet pozitivně a neustále si připomíná, že vše dělá pro studenty.
Pro některé je práce z domova ideální
Naopak učiteli na základní škole Pavlu Řepkovi (22) distanční výuka vyhovuje. „Je to určitě i tím, že učím v Praze, kam musím jinak zhruba hodinu a čtyřicet minut dojíždět. Takhle jen zapnu počítač a učím,” vysvětluje Řepka. Ušetřený čas se mu hodí, protože ještě sám studuje.
Jenže právě přímý kontakt se studenty je podle sociologa Kozla esencí učitelské profese. „Když se kantorů zeptáte, proč šli učit, řeknou, že to bylo kvůli práci s dětmi a aby je mohli provázet na cestě, což se jim nyní vzdaluje,” vysvětluje Kozel a dodává, že výuka přes počítače není z dlouhodobějšího hlediska ideální. Jeho slova potvrzuje i Boiprav. „Distanční výuka mě nenaplňuje tak, jako když jsem v přímém kontaktu se svými žáky. Právě to byl jeden z důvodů, proč jsem si toto povolání vybrala,” říká.
Na distanční výuce ale Kozel vidí i několik pozitiv. Díky hodinám přes webkamery totiž zesílila spolupráce mezi učiteli. „Pokud se má kantor ve své práci zlepšovat, musí sdílet své zkušenosti s kolegy. Tohle je jeden z nejsilnějších způsobů, jak může růst,” vysvětluje Kozel. Další dobrou zprávou je, že pandemie ukazuje na podstatné věci ve vzdělání, jako je třeba způsob hodnocení žáků, nebo jak studenty přimět k tomu, aby se učili i doma, když nad sebou nemají dohled učitelů.
