Díky pedagogice montessori jsou děti více společenské, shodují se rodiče
Ve školkách využívajících pedagogiku montessori jsou třídy rozděleny do několika vzdělávacích oblastí. Děti si mohou vybrat smyslovou, jazykovou, výtvarnou, vědeckou, praktickou či matematickou oblast. Většina pomůcek je volně vystavená v policích a děti si vybírají, s čím a s kým si chtějí hrát. S touto svobodou je však spojená i zodpovědnost. „Každá pomůcka je v polici jen jednou. Pokud ji tedy děti chtějí, musí se domluvit či počkat,“ popisuje systém ředitelka mezinárodní školky Duhovka Michaela Hrivňáková.
Vzdělávání montessori podporuje přirozený zájem dítěte a pomáhá mu si získané znalosti zafixovat a utvářet si vlastní úsudek. Systém vypracovala na počátku 20. století italská lékařka Maria Montessori, která vystudovala medicínu a filozofii. Zaměřila se především na rozvíjení smyslových pomůcek a jejich použití ve vzdělávání. Například při výuce matematiky děti nejprve počítají různě dlouhé tyče, které představují čísla, a teprve poté k nim přiřazují abstraktní číslice. V České republice se tento systém začal uplatňovat v 90. letech minulého století.
„Před tím, než šel náš syn do školky, nebyl moc společenský. Od známých jsme se dozvěděli o systému montessori a na základě kladných referencí jsme se rozhodli, že to zkusíme. Rafael je teď mnohem více komunikativní a pozorujeme u něj velký zájem o nejrůznější aktivity,“ popisuje své zážitky se školkou Duhovka Jaroslava Ondrášová. Přestože předchozí zkušenost s jinými školkami nemají, připisují tento posun ve vývoji právě pedagogice montessori.
Podobný názor má také další z maminek Helena Ducháčková. „Montessori nám dává především radost z chození do školky a spoustu nových zkušeností s pracovními pomůckami, které nám naše dítě nadšeně popisuje hned, jak přijde domů,“ říká. Dodává, že často pozoruje, jak se děti snadno učí, během toho, když si spolu hrají.
Školky jsou drahé
Pokud chtějí rodiče dát dítě do takové mateřské školy, ne vždy ji mají v dosahu svého bydliště. Právě tato skutečnost je největším problémem zařízení s pedagogikou montessori. Snazší to podle speciální pedagožky Stanislavy Šimkové mají například rodiče v Itálii, kde tato forma výuky byla založena a je tedy více rozšířená. Dalším úskalím je finanční stránka tohoto vzdělání. Většina zařízení využívajících tuto pedagogiku nabízí také výuku cizích jazyků, zejména angličtiny. I proto rodiče za umístění svých dětí do takové školky zaplatí až dvacet tisíc korun měsíčně.
„Pro učitele jsou diplomované kurzy montessori pedagogiky finančně náročné, stojí přibližně třicet tisíc korun, což je pro některé zájemce nedostupné,“ uvádí Šimková. Také pořízení speciálních pomůcek je pro školky velmi nákladné. Například cena kompletní matematické sady se může vyšplhat až k devíti tisícům korun.
Učitelé jako průvodci
Učitelé hrají v montessori systému roli průvodců a snaží se rozpoznat, v čem konkrétní dítě v danou chvíli vyniká. „Děti si vybírají pomůcky sami. Když však učitel rozpozná, jakou má dítě senzitivní fázi, nabídne mu co největší množství materiálů a pomůcek z dané oblasti,“ říká Hrivňáková a dodává, že se děti tímto způsobem učí rychleji a s radostí.
„Abychom také přispěli k rozvoji našeho dítěte a pochopili principy, na kterých tato pedagogika stojí, zúčastnili jsme se s manželem několika montessori kurzů,“ uvádí Ducháčková. Popisuje také, že díky této zkušenosti mohou podporovat aktuální zájem dítěte i doma. Se školkou také často spolupracují. „Pravidelně chodíme na akce, které školka pořádá. Dozvíme se tam, jak se našemu dítěti vede,“ uzavírá Ducháčková.
