Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Demolice Libeňského mostu by byla podle expertů kulturní zločin. Záchrana je přitom možná

Libeňský most je architektonickým unikátem, kvůli nedostačující údržbě je však v havarijním stavu. Radní hlavního města Prahy jej proto chtějí zbourat a nahradit kopií. Plán musí odsouhlasit pražské zastupitelstvo. S demolicí však nesouhlasí někteří architekti. Podle nich by stačilo vyměnit nosné oblouky, po nichž jezdí tramvaje.

Libeňský most je světová architektonická rarita, jako jediný na světě je postavený v kubistickém slohu. „Kubismus se projevil v architektuře jen v Čechách, jedná se tak o velké lákadlo pro turisty,“ říká architekt Jakub Jaroš. Mimo Libeňský most je v kubistickém slohu v Praze postaveno například několik domů na Rašínově nábřeží.

Typickými prvky kubismu v architektuře, který vznikl v Československu v roce 1911, jsou ostré lomené hrany budov a geometrické členění fasády. Na Libeňském mostu je kubismus patrný zejména na obloucích a podpůrných pilířích. Je však významný i svou historií – architekt Pavel Janák jej postavil v roce 1928 k oslavě desátého výročí vzniku Československa. Mezi Janákovy další významné stavby patří například krematorium v Pardubicích.

Nesmyslná novostavba

Podle primátorky Adriany Krnáčové. (ANO) a radního pro dopravu Petra Dolínka (ČSSD) je most v havarijním stavu. Novostavba, která by stávající most nahradila, by byla podle nich levnější a nevyžadovala by velkou údržbu. „Ze všech podkladů expertů vychází tato možnost jako nejrychlejší a nejefektivnější s ohledem na životnost, funkčnost a bezpečnost mostu,“ uvedl na svých facebookovych stránkách Petr Dolínek. Pražské zastupitelstvo se však názorově střetává, někteří politici by naopak uvítali celkovou rekonstrukci a zachování původního mostu.

S plánem nahradit Libeňský most kopií nesouhlasí ani architekt Jaroš. „Projekt ve skutečnosti neřeší stavbu nového mostu, ale jen stavbu nových oblouků na stávajících pilířích. Ty jsou přitom tou nejpoškozenější částí mostu,“ vysvětluje.

Výměna nosných oblouků

Za současný stav Libeňského mostu může podle Jaroše vedení hlavního města, které nechalo stavbu roky chátrat. O Libeňský most se totiž bojuje od roku 2005. Už tehdy také padl první návrh na prohlášení mostu za kulturní památku. Kritická situace Libeňského mostu je tedy známá nejméně 13 let. „Že most takto zchátral, je vina jedině hlavního města. To se teď tváří, že není jiná možnost než most zbourat. A to je něco mezi barbarstvím a potenciálním kulturním zločinem,“ řekl pro Rádio Wave i architekt Richard Biegel.

Existuje však řešení, které by zbourání mostu zabránilo. Na základě expertního posudku z Kloknerova ústavu ČVUT byl zpracován plán, jak most zachránit. „Spočívá ve výměně prostředních častí nosných oblouků, tedy těch častí, nad kterými projíždí tramvaje,“ říká architekt Jaroš. To by přineslo potřebný nárůst nosnosti mostu a zachovaly by se i všechny viditelné kubistické části. Podle radního pro dopravu Petra Dolínka (ČSSD) by bylo zapotřebí vybudovat nové nájezdy na most a rozšířit navazující ulice. Plán Kloknerova ústavu ČVUT by však ponechal most i jeho okolí beze změn. Aby se oprava zrealizovala, muselo by podle architekta Jaroše vedení města před politickým prospěchem upřednostnit světově výjimečnou stavbu.


Romana Landová
Romana Landová
Jsem studentkou druhého ročníku Vyšší odborné školy publicistiky. V redakci působím druhým semestrem a přispívám do domácí rubriky. Ve volném čase se věnuji přátelům, seriálům a sportu.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.