Děkuji, odešel jsem
Tomáš Bagocsi, Foto: archiv autora
Proč vznikla organizace Mladí lékaři?
Organizace jsme založili zhruba před půl rokem s cílem změnit vzdělávací a platové podmínky lékařů. Za vznikem stojí jeden mladý lékař z Budějovic, který, aby uživil rodinu, tak má až čtyři úvazky. Pracuje jednak jako lékař klasicky osm hodin denně, pak má další úvazek na služby v nemocnici, což musí mít každý lékař ze zákona. K tomu pracuje na záchrance a nakonec jako „obvoďák“. No a ve stejné situaci je téměř každý mladý lékař v Čechách, který se chce nějak uživit. Proto je tu ta známá akce Děkujeme, odcházíme.
Co vám vadí na současném způsobu vzdělávání?
Princip vzdělávání je nastaven zcela nesmyslně. Jde o to, že po studiu má lékař pouze teoretické znalosti, a proto by se měl v praxi naučit veškeré základy. Tedy jako zašít ránu, resuscitovat, porodit a podobně. Následně tedy každý po škole projde během dvou let něčím, čemu se za doby mého studia říkalo kolečko. My jsme si ono „kolečko“ udělali už přímo na zvoleném oddělení naší spezializace. Jenomže nově se absolventi během dvou let musí vystřídat na urologii, chirurgii atd. A tak se ke své vlastní praxi dostávají až po těchto dvou letech. Přitom nabyté znalosti z jiných oborů nebude moci nikdy v budoucnu využít, protože gynekolog ze zákona nesmí léčit u pacienta nic jiného než gynekologické problémy.
Proč si myslíte, že stát takto změnil vzdělávací podmínky mladých lékařů?
Řeší tím problém s nedostatkem lékařů na určitých odděleních, konkrétně na chirurgii a interním oddělení. Protože to jsou ta největší oddělení, s největším počtem pacientů. A i když z toho absolventa nemá být plně kvalifikovaný internista, tak tam bude aspoň psát „papíry“ – vyplňovat formuláře o příjmech a propuštění. Dalším problémem je, že dnes si absolvent hledá práci velice těžko. Například vystudovaný oční lékař nemá šanci sehnat praxi v oboru, protože nemocnice mu nebude platit jeho „kolečko“, aby jim za dva roky zmizel někam jinam. Proto absolventi v novém systému pouze doplňují stavy zatížených oddělení.
A co se týče té druhé věci, platového ohodnocení, jak se stavíte k tomuto problému?
V České republice jsou dvě třetiny lékařů soukromníci a ti, by se dalo říct, jsou za vodou. Dostávají kapitační platbu. To znamená, že pokud je u mě přihlášeno 2 000 pacientů, přestože všichni ke mně za měsíc nepřijdou, stejně za ně dostanu od pojišt´ovny platbu. Jen pro představu, lékař někde na Moravě má od 1 500 do 2 500 pacientů a měsíčně dostane za každého pacienta 20 Kč. Čili i kdyby prstem nepohnul, tak stejně dostane až 50 000 korun.
Ale zbylá jedna třetina pracuje ve velkých nemocničních zařízeních a je vystavena tomu neférovému platovému ohodnocení. Základní mzda lékaře před atestací je okolo 16 100 korun hrubého, tedy zhruba 13 000 čistého. Což je méně než plat uklízečky nebo sekretářky. A jestli chce mladý lékař nějaké důstojnější platové podmínky, musí dělat přesčasy. Normální pracovní doba je 160 hodin měsíčně a minimálně dalších 100 hodin přesčasů pracuje téměř každý lékař. Letos v květnu jsem v Benešově napracoval 330 hodin. S tím už se člověk vyšplhá aspoň na těch 20 tisíc korun.
A vyšší mzdy může lékař dosáhnout až po atestaci?
V české nemocnici zvýší plat lékaři o jednu platovou třídu po dvou letech. Takže místo 16 100 dostane 17 300 Kč. O další třídu si polepší až po atestaci, a to má okolo těch 20 tisíc hrubého. Další navýšení mzdy je možné jen při vykonávání vedoucí funkce, tedy primáře nebo zástupce primáře.
Jaké platové ohodnocení vás čeká v Německu?
Tam se liší platové tabulky podle jednotlivých oblastí. Ale princip je všude stejný. Podle těchto tabulek se lékařům zvyšují platy každý rok, jelikož jiná mzda je za neatestovaný první rok a neatestovaný druhý rok. Stejně tak atestovaný první, druhý až pátý rok, a pak už čeká vyšší ohodnocení zase jen primáře a šéfa kliniky. Navíc v Německu funguje valorizace výplat, čili podle inflace se platy úměrně zvyšují.
O kolik se tedy liší základní plat v Německu a Česku?
V Německu je ta nejnižší základní mzda lékaře 4 000 eur. Ale zase tam mají jiný daňový systém, takže čistého to vychází na 2 000 eur (50 tisíc korun).
A o kolik se českému lékaři v Německu zvýší výdaje, například na bydlení, stravu, služby? V Praze jsem platil za nájem 10 000 korun a v německém Ambergu, kde bydlím teď, mě bydlení vyjde v přepočtu na 5 000 Kč. Přitom oba byty mají téměř stejnou rozlohu. A v obchodech nakoupím za velmi podobné ceny jako v Čechách. Jediné, co vyjde dráž, jsou služby – restaurace, kadeřnictví a podobně.
Setkal jste se s nějakou organizací pořádající přesuny českých lékařů do Německa?
Samozřejmě. To je velký business. Když si vezmete, že v současné době chybí v Německu 8 000 lékařů. Spousta větších německých nemocnic si proto najímá ty takzvané huntery, kteří pak dostanou až 5 000 eur za to, že někoho seženou. Vedle toho existují ještě samostatné organizace, které v tomto směru podnikají. Ty pak nedostanou od kliniky 5 tisíc, ale třeba jen tisíc euro za jednoho lékaře. Hunteři pak přímo obchází české, slovenské a maďarské nemocnice.
Polsko nezmiňuji, protože tam nedávno proběhla stejná akce jako v Česku. Téměř polovina nemocničních lékařů podala hromadně dvouměsíční výpověď a celý systém se zhroutil. A vláda byla nucena ze dne na den v Polsku zvýšit platy doktorům na dva a půl násobek. Takže Polákům se teď už absolutně nevyplatí do Německa jezdit.
Vás někdo přímo takto kontaktoval?
Mě kontaktovalo hned několik osob. Já jsem se nejdřív sám od sebe před rokem přihlásil do jedné z největších německých agentur pořádajících přesun lékařů do Německa, která se specializuje na Sasko. To jsem si nechal jako takovou zálohu. V Bavorsku jsou lepší podmínky, jiní lidé, jiná mentalita. Ale Sasko je na tom, co se týče techniky, možná i líp. Německá vláda tam totiž nahrnula velké množství peněz, aby nebyly mezi Saskem a Bavorskem takové rozdíly. Takže spousta mých známých pracuje právě v Sasku.
Já osobně jsem se zúčastnil konference jedné agentury v Praze. Sem se sjížděli lékaři k registraci, řešili, na jaké úrovni mají němčinu, jestli jsou schopni dát v práci výpověď a tak dál. A ta organizace pak lékařům podle jejich požadavků vybírala nemocnici, kde by mohli nastoupit. Dál zajistila dopravu i hotel, aby se lékaři mohli s novým pracovištěm seznámit a nakonec jim vyřídila i veškerou administrativu. Takže se člověk nemusel starat prakticky vůbec o nic.
Na jaké požadavky Mladých lékařů by musela vláda přistoupit, aby si svůj odchod z České republiky rozmysleli?
Jejich podmínkou je, aby základní mzda lékaře odpovídala minimálně jeden a půl násobku průměrné mzdy, tedy 30 000 Kč. A plat atestovaného lékaře aby dosahoval 40 000 Kč. Což není nijak přehnaný požadavek. A aby mohli lékaři dosahovat takové mzdy, jsou na to zapotřebí 3 miliardy korun. Ročně se promele v českém zdravotnictví 300 miliard korun. To znamená, že jedno jediné procento by stačilo k tomu, aby mohli čeští lékaři pracovat za stejných podmínek jako v Polsku nebo Německu.
Jak na tyto argumenty reagoval ministr zdravotnictví?
Heger na to řekl něco v tom smyslu jako, „ držím palce českým lékařům, přeji jim hodně štěstí, at´ pozdravují Německo. My máme totiž v Česku nadbytek nemocnic a oddělení a nám přijde vhod, když je budeme moci zrušit.“ Ale to dá selský rozum, že pokud chtějí rušit zdravotnická zařízení, tak ta zbylá budou stejně muset nějakým způsobem posílit. A jak, když tu ti lékaři nebudou? Pokud skutečně odejde čtvrtina lékařů, tak ti, co tu zůstanou, se z toho zblázní. K tomu budou muset pacienti dojíždět daleko větší vzdálenosti, budou čekat v čekárnách delší dobu, zkrátka lavinový efekt.
Existuje i nějaká negativní stránka odchodu do Německa? Co může českého lékaře odradit?
Němci jsou přece jenom jiná mentalita. Kolegialita v práci je daleko lepší než v českých nemocnicích, ale po práci například neexistuje, že by spolu šli dva doktoři na pivo. Každý se tam stará spíš jen sám o sebe. A když tam začali čeští lékaři jezdit, tak tam byli hodně osamocení. Velice těžko se tam mohli nějak socializovat. Ale dneska už to neplatí, především v pohraniční oblasti je na každém oddělení nějaký Čech nebo Slovák.