Daniel Takáč: V odpovědích některých hostů se občas ztrácím i já
Podílet se na pořadu České televize z domova? V interaktivním pořadu Hyde Park, který moderuje Daniel Takáč je to možné. Ovlivňovat průběh vysílání mohou diváci prostřednictvím dotazů, které přichází do studia telefonicky, přes Facebook, Twitter, Google+, pomocí Skypu nebo YouTube. V průběhu debaty mohou diváci dávat na webových stránkách hostům plusové a mínusové body, a tak rozhodnout, jak úspěšné bylo jejich vystoupení před kamerou.
Na toho hlasování byla slyšet velká kritika. Nejvíce se řešil problém, jestli někdo manipuluje s výsledky tak, že kliká na kladné nebo záporné hodnocení na internetových stránkách Hyde Parku z několika počítačů. Tato nejasnost se nesla dlouhou dobu vysílání. Vše vygradovalo při debatě s bývalým ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem, kdanketa dopadla velmi zvláštně. ČT má podezření, že se mohla být zmanipulovaná. Vše je zatím v šetření.
Jak máte ošetřeno hlasování na konci pořadu?
V této záležitosti nejsem úplně zběhlý, ale už to samozřejmě řešíme. Kdo se v počítačích vyzná, může hlasovat kolikrát chce. Mohli bychom to podmínit nějakou registrací, ale to nechceme. Měli bychom rádi pořad co nejotevřenější.
Myslíte si, že je možné, aby byli spolu straníci ovlivněni například sekretariátem své partaje?
Ono svým způsobem o něčem vypovídá, jak se k tomu lidé postaví. Stojí jim za to, sehrát hru a ovlivnit celý stranický sekretariát, aby klikal? Nedávno nám přímo do pořadu přišla otázka, jestli host ví, že nějaká skupina lidí byla obeslána mailem, aby pro něj hlasovala. Ale je to špatně? Já kdybych dostal mail, že v televizi bude nějaký člověk a že mu mám dát svůj hlas, tak bych se rozhodl podle sebe. Kdybych mu ho chtěl dát, tak proč ne? V tom přeci není žádný problém.
Můžete nějak rychle naklikané hlasy monitorovat?
Začali jsme i na našich stránkách ukazovat, jak se přicházející hlasy vyvíjejí. Jak záporné, kladné ale i celkové číslo. Když by tam byl nějaký výrazný úlet, uvidíme ho na křivkách. Takže do toho vidím, stejně jako diváci. Každý se na vásledky může podívat a říct si: „Tak tady do nich vnikl stranický sekretariát nebo nějaká jiná skupina lidí.“ Hlasování máme záměrně a chceme ho nechat otevřené i s případnými riziky.
Divák Hyde Parku vidí, že máte v uchu sluchátko. Dostávát touto cestou pokyny přímo ve vysílání?
Ano, je dobré, ale spíše z technických důvodů. Od režiséra dostávám technické pokyny. Například bude předěl, nebude předěl nebo zabírá tě tahle kamera. Respektive, když přenos bude jinak než obvykle, tak mě upozorní. Někdy vám z režie i napoví. I editor s vámi může komunikovat – je to jednostranná komunikace: on se mnou jo, já s ním ne.
Řeší s vámi i obsahové věci?
Ty ani tak ne. Možná proto, že pohled z vnějšku je trochu jiný, než jak vše vnímáme my ve studiu. Mohou vám říct: „Hele, už ti stejně víc neřekne, zbytečně zdržuješ, pojď od toho pryč.“ Nebo vám editor může poradit nějakou otázku, která vám nenaskočí. Jednoduchá, logická a je docela na místě. Já už si rozhodnu, jestli ji chci nebo ne. Taková komunikace existuje a je dobrá.
Nemate vás to někdy?
Není to příjemné ve chvílích, kdy vám dojíždí natočená věc. Vy víte, že končí za pár vteřin a nadechujete se a jdete do toho s připravenou otázkou. V tu chvíli vám někdo začne něco říkat. To potom člověk vypadá jako trouba, protože než z něj něco vypadne a srovná se, tak to chviličku trvá.
Dáváte to během vysílání najevo?
To byste viděla jak to dávám najevo! Musím si hlídat, jestli jsem ve střihu, která kamera mě zabírá nebo nezabírá. Pak se na ně do režie pěkně mračím. (usmívá se)
Sluchátka ale mívají také hosté, ne?
Každý host Hyde Parku má sluchátko. Je to z toho důvodu, že skypové a telefonické vstupy nejsou vždy ve studiu dobře slyšet, takže aby jim host rozuměl. Oni pokyny z režie nedostávají. Také se nám ale stalo, že se spojení nepropojila ideálně. Brzy se ale zjistí, že se něco děje a kolegové vše rychle vyřeší.
Dostáváte do sluchátek i překlad, když je host cizinec?
Zahraniční hosté takto dostávají překlad v jazyce, na kterém jsme se domluvili. Já zase jeho odpovědi v češtině proto, abych věděl, kdy tlumočník domluví a neskákal do českého překladu.
Odpovídal některý host tak, že jste si s ním nevěděl rady?
Nevybavuji si, že by někdo odpovídal jen ano nebo ne. Mě se to nestalo, ale bude to spíš hosty než mnou. Vím, že podobný problém měl kolega Lukáš Dolanský. Myslím, že s odbornicí přes jídlo. My jsme čekali jak bude vyprávět o vaření, jak jídlo vzniká a jak je strašně pestré. A ta paní opravdu odpovídala typově: „Ano, mám ráda knedlíky.“ A tím skončila. Lukášovi brzy došly otázky a zbylých třicet minut se muselo nějak natáhnout.
Který host je tedy horší – hodně upovídaný nebo stručný?
Asi ti upovídaní, protože někteří lidi prostě nejdou zastavit. Oni povídají, povídají, povídají, a vy sledujete linku, kterou udržujete kladením otázek. Hosta v ní nějakým způsobem držíte. On najednou uhne úplně někam jinam. No jo, ale tak za tři, čtyři minuty i já zapomenu, kam jsem chtěl toho člověka dostat. V téhle chvíli hrozí, že se debata rozpadne. Musíte jí pak ukončit a začít jinou otázkou.
Heslovitý respondent je tedy lepší?
Máte ale také pravdu, že když někdo odpovídá jen ano — ne, je těžké „ničím“ nastavit třicet minut.
Je nějaký host, na kterého se těšíte?
Pochopitelně, když máte člověka všeobecně společensky přijímaného, jako například Jiřího Grygara, tak se na něj těšíte. Tušíte, že to bude velmi příjemný rozhovor. Ale líbily se mi také rozhovory se sportovci, co jsem vedl po významnějších událostech, kde jsme uspěli. Ale to neznamená, že na ty ostatní se netěším. Možná když se hosti opakují je to pak víc rutina než to těšení, ale že by si člověk řekl to se nějak udělá, to ne. Tak se k tomu přistupovat ani nedá, protože by to bylo na vysílání vidět.
Musíte dodržovat i v Hyde Parku stranickou vyváženost?
On je to i náš záměr. My chceme nabídnout i druhý postoj. To je přece fér, ne? Ano, když bude třikrát za sebou problém na ministerstvech, které spravují lidé za TOP 09, tak si dokážu představit, že v Hyde Parku budou třikrát za sebou z TOP 09.V České televizi ale máme mnoho debatních pořadů, které potřebujeme obsadit hosty, takže by se asi rozprostřeli do různých relací.
Prošel jste nějakým moderátorským kurzem?
Absolvoval jsem ho ještě v dobách Nedělní partie (diskusní pořad FTV Prima, pozn. red.), kdy jsme měli najaté odborníky, kteří s námi rozebírali vysílání. A učili nás.
Jak?
Ukazovali nám konkrétní případy našich vlastních chyb. „Tohle pravidlo si nedodržel a vidíš, co se stalo s debatou. Nedalo se na to potom dívat.“ A měli pravdu, vždycky měli pravdu. Na druhou stranu dokázali říct: „Tady posloucháš, udělal si vše přesně, jak se to udělat má. A debata se potom odvíjí úplně jinak.“ Než si to člověk natluče do hlavy, tak je to doba. Nejdříve se mi do „kurzu“ moc nechtělo, pak jsem ale uznal, že to mělo něco do sebe.
Opravdu?
Na svých vlastních chybách jsem viděl, co mi říkají. Když nedodržuji základní parametr co nejuzavřenějších otázek a konkrétních odpovědí, které vycházejí z těchto pravidel, debata se vede daleko jednodušeji. Mám to ověřené na vlastních chybách.