Další Zemanova pomsta. Trestem pro Rychetského dal vzpomenout na Bradyho
Na bizarní výroky, nemístné bonmoty a nereprezentativní chování Miloše Zemana si už leckdo zvyknul. I přesto ale člověk zakroutí hlavou nad tím, kam až je prezident schopen zajít. Týden poté, co ústavní soudci schválili zrušení části volebního zákona, přišla hlava státu s odplatou. Ve středu 10. února se na webových stránkách Hradu objevila tisková zpráva, ze které vyplynulo, že Miloš Zeman odebere již udělený Řád Tomáše Garrigua Masaryka předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému. „Poškodil Českou republiku zrušením volebního zákona v době předvolební kampaně,“ stálo v odůvodnění Hradu.
Odplatě předcházelo varování
Ještě než Ústavní soud dospěl k verdiktu, obdrželi soudci od prezidenta dopis, v němž je varoval před destabilizací ústavního systému, ke které by podle něj mohlo po zrušení zákona dojít. Dal jasně najevo, že je proti jakýmkoliv změnám a snažil se na soudce vytvořit tlak. Ti se však jeho připomínkami nezabývali a 3. února rozhodli o zrušení části zákona. Nově volebním koalicím tvořeným více stranami či hnutími stačí překročit pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny. Společně se zrušením
D’Hondtovy metody přepočtu voličských hlasů na mandáty končí také zvýhodňování větších stran oproti menším subjektům. Rozhodnutí soudu se dotkne již říjnových voleb do Poslanecké sněmovny.
Miloš Zeman má ale v povaze oplácet. A tak si usmyslel, že nejlepší způsob, jak se pomstít ústavním soudcům, bude exemplární trest pro jejich předsedu, kterému anuluje státní vyznamenání. Jenže tentokrát šlápl vedle. Zeman totiž Rychetského ocenil už 28. října minulého roku, kdy se jeho jméno objevilo na listině vyznamenaných. Kvůli koronavirovým opatřením se sice nemohl uskutečnit slavnostní ceremoniál předávání státních vyznamenání, na jejich platnost či neplatnost to však nemá vliv. Podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka bylo vyznamenání po rozhodnutí prezidenta anulováno a „nikdo a nic to už nezmění.“ Zákon však mluví jinak. O anulaci Řádu Tomáše Garrigua Masaryka může rozhodnout jedině soud.
Neposlušnost Zeman nepromíjí
Pavel Rychetský jistě dopředu věděl, že pokud společně se svými kolegy rozhodne o zrušení části zákona osm měsíců před sněmovními volbami, prezidenta tím příliš nepotěší. Před dvaceti lety spolu přitom paradoxně tentýž zákon prosazovali. Rychetský tehdy z pozice senátora za ČSSD a Zeman jako jeho stranický šéf. O něco později vzal Rychetského současný prezident do své vlády jako ministra spravedlnosti. Od té doby se však vztahy mezi nimi ochladily a vypadá to, že nyní je dlouholetému přátelství definitivní konec. Že to ale bude až tak hořký konec, čekal asi jen málokdo.
V minulosti se prezident podobně zachoval k Jiřímu Bradymu (přeživší dvou koncentračních táborů, pozn. redakce), který byl na seznamu oceněných, nakonec ale vyznamenání nedostal. A to kvůli aktivitám svého synovce, tehdejšího ministra kultury, Daniela Hermana. Ten se i přes nevoli prezidenta v roce 2016 setkal s tibetským dalajlamou. Za Hermanovu „neposlušnost“ pak Zeman potrestal jeho strýce Jiřího Bradyho. Nyní se za rozhodnutí ústavních soudců mstí jejich předsedovi.
