Proti plánu na zvýšení DPH protestovali novináři a umělci
Nejnovější podoba daňové reformy počítá s takzvaným dvoustupňovým zvýšením. V roce 2012 by se měla vyšplhat na 14 procent a od roku 2013 dokonce na 17,5 procenta, což je oproti dnešním 10 procentům značný skok.
Tento zákon o DPH byl sněmovnou schválen v prvním čtení, aby však vyšel v platnost, musí projít ještě druhým a třetím čtením. Proto pořadatelé této demonstrace upozorňovali účastníky, kterých se na Staroměstském náměstí sešlo několik stovek, aby urgovali zástupce v parlamentu a nenechali dojít celou situaci do vládou zamýšleného konce.
„Svaz českých knihkupců a nakladatelů uspořádal tuto akci z jednoduchého důvodu. Nikomu v našem státě se nelíbí danění knih, informací a článků,“ říká jedna z pořadatelek Kateřina Splávcová. A to má podle podporovatelů petice, která za tímto účelem vznikla a v dnešních dnech ji podepsalo přes 160 tisíc lidí, pravdu.
Vláda prý může najít peníze jinde
Demonstraci přišli podpořit i známé osobnosti jako Tomio Okamura, šéf Strany zelených Ondřej Liška, šéfredaktor LN Dalibor Balšínek, šéfredaktor MF Dnes Robert Čásenský, monsignor Václav Malý nebo hudebníci Pepa Nos, Jiří Dědeček a další významní lidé.
Ondřej Liška se pro Generaci 20 na dané téma vyjádřil takto: „Hrubě nesouhlasím s reformou vlády na plošné zvýšení DPH, protože si myslím, že zvláště u věcí jako knihy má devastující účinky pro celou kulturu země.“
Naopak je zastáncem toho, aby Česká republika prosadila u Evropské komise zavedení nulového zdanění na některé výrobky a služby. To je to co by podle něj měla vláda stimulovat a podporovat. Tento krok prý není vůbec opodstatněný a vláda může peníze najít jinde. Dokonce se ví i kde.
„Vláda lže, když říká, že potřebuje tyto peníze na důchodovou reformu. Zvýšením této sazby DPH se zařazujeme mezi země, jako je Bělorusko, které zdaňují knihy, vzdělávání a kulturu tímto způsobem,“ dodává Liška.
Jaké budou důsledky?
Důsledek plánovaného zvýšení DPH by v praxi podle organizátorů demonstrace znamenal zánik až dvou tisíc pracovních míst a o třetinu by se snížil počet vydaných titulů. Nejvíce by se jednalo o učebnice a odborné knihy. Česká republika by se zařadila do skupiny zemí s nejvyšší sazbou v Evropě, kam patří například Bulharsko (20 %), Albánie (20 %), Ukrajina (20 %) a Bělorusko (18 %).