Českých erasmáků ubývá. Odvážlivci si ale zkušenost pochvalují
Na semestr v cizině studenti nezapomenou. Vysokoškoláci se proto často vydávají mimo Českou republiku v rámci edukativního programu Erasmus. Ten umožňuje opakovaně vycestovat za vzděláním i mimo Evropu. V posledních letech však dochází k úbytku zájemců. Kromě koronaviru odrazuje tuzemské uchazeče od dobrodružství i byrokracie.

Student Právnické fakulty Univerzity Karlovy (UK) Vít Halamíček (23) vyjel ve čtvrtém ročníku na Erasmus vůbec poprvé. „Po mnoha pozitivních zkušenostech mých přátel jsem se rozhodl letos konečně vyrazit,“ říká. Z velké nabídky evropských univerzit vybral Mykolas Romeris University v Litvě. „Chtěl jsem do méně probádané země, do které bych obyčejně na dovolenou nejel,“ vysvětluje Halamíček.
Čekalo ho však náročné papírování. „Kromě zaslání životopisu, motivačního dopisu a doporučení od profesorů, jsem musel projít i pohovorem před pětičlennou komisí,“ popisuje účastník Erasmu. I to je jedna z příčin, proč zdaleka ne všechny jeho spolužáky studium v zahraničí láká. „Z naší fakulty jezdí každý rok méně lidí. Nechtějí zameškat školu a pracující studenti se bojí ztratit rozběhlou kariéru v oboru,“ vyjmenovává Halamíček další důvody.
S náročnou byrokracií souhlasí i student ekonomiky a managementu Vojtěch Pechal (23). „Kromě vyřizování žádosti na Erasmus bylo složité si zařídit i povolení k pobytu,“ zmiňuje vysokoškolák. K jeho údivu má skoro všechny hodiny online. „V Turecku si každá univerzita volí systém výuky individuálně. Moje fakulta má většinu vyučování z domova,“ říká. Velký problém v omezené výuce ale nevidí. „Předměty jsou přednáškového typu a jsou hodně podobné jako na Vysoké škole ekonomické,“ líčí Pechal.
Někteří profesoři se k výjezdům staví negativně
Že je o Erasmus ze strany studentů Univerzity Karlovy menší zájem, potvrzuje i tamní teritoriální referentka Anna Hroudová. „Zájemců bohužel spíše ubývá, jejich počet se snižoval i před covidem,“ říká Hroudová. Podle statistik Domu zahraniční spolupráce, české národní agentury pro mezinárodní vzdělávání a výzkum, byl v období 2015-2020 každý rok pokles o pár stovek studentů z celé republiky. V uvedeném horizontu byl zaznamenán lehký nárůst pouze v roce 2019, šlo o 3691 erasmáků. Oproti roku 2018 tak vycestovalo o 320 studentů více. Loni už jich vyjelo jen 1558, převážně kvůli pandemii koronaviru.
Za poklesem může stát i postoj pedagogů. Podle Halamíčka někteří profesoři na právnické fakultě výjezdy neschvalují. „Naše fakulta bere studijní pobyt v zahraničí jako dovolenou. Přijde jim, že se na stáži flákáme,“ upozorňuje Halamíček. Studentova slova však vyvrací proděkan pro komunikaci, IT a finance na UK Marek Antoš (41). „Erasmus vnímáme velmi pozitivně. V novém studijním programu dokonce vysokoškoláci musí v rámci povinně volitelného předmětu absolvovat zahraniční výjezd nebo praktickou stáž,“ líčí Antoš.
Vycestování ale Halamíček nelituje a od rozhodnutí ho neodradil ani koronavirus. Přístup k pandemii se totiž v jednotlivých státech liší a zasahuje i do života erasmáků. „Obyvatelé v Litvě nemůžou bez vakcíny například do hospody či do obchodního centra. Neočkovaní vysokoškoláci dokonce ani na přednášky. Pro ně jsou hodiny streamované,“ dodává.
V Norsku je výuka prezenčně
Studentka právnické fakulty Masarykovy univerzity Barbora Baková (21) pobývá na Erasmu v Norsku. „V okolí Bergenu je krásná příroda, tak se často s ostatními erasmáky snažíme dělat výlety. Na spolužáky nebo učitele si nemohu stěžovat. Má jediná nespokojenost v rámci pobytu je deštivé počasí a krátký sluneční svit,“ říká.
Výběr ze zahraničních univerzit měla pestrý. „Naše škola má mnoho spřátelených institucí, kromě Evropy může uchazeč odjet i do Asie či Severní a Jižní Ameriky,“ popisuje Baková. Kvůli koronaviru si ale vybrala Skandinávii. „Přemýšlela jsem o univerzitě na Filipínách, ale v době podání přihlášek tam byl lockdown, tak jsem dala přednost Norsku. Tady opatření nebyla nikdy tak omezující a věřila jsem, že školy zůstanou otevřené,“ vysvětluje studentka.
Její přání se vyplnilo. „Výuka se konala celý semestr prezenčně. To platí i v právě probíhajícím zkouškovém. V současné době nejsou v Norsku ani žádná koronavirová omezení, vše je na bázi doporučení. Týká se to například nošení roušek v MHD,“ říká.
Oproti Česku je podle Bakové ve skandinávské zemi kromě covidových opatření i jiný školský systém. „Nic se nemusíme šprtat. Místo učení teorie vypracováváme právní případy. Například jsme museli psát fiktivní znalecký posudek, který je pak u opravdových soudů používán jako důkaz,“ dodává studentka.
Sdílejte článek Další články z rubriky