Českých erasmáků ubývá. Odvážlivci si ale zkušenost pochvalují
Na semestr v cizině studenti nezapomenou. Vysokoškoláci se proto často vydávají mimo Českou republiku v rámci edukativního programu Erasmus. Ten umožňuje opakovaně vycestovat za vzděláním i mimo Evropu. V posledních letech však dochází k úbytku zájemců. Kromě koronaviru odrazuje tuzemské uchazeče od dobrodružství i byrokracie.
Českých uchazečů o Erasmus v posledních letech ubývá, nejen kvůli koronaviru. Zdroj: Pixabay.com
Student Právnické fakulty Univerzity Karlovy (UK) Vít Halamíček (23) vyjel ve čtvrtém ročníku na Erasmus vůbec poprvé. „Po mnoha pozitivních zkušenostech mých přátel jsem se rozhodl letos konečně vyrazit,“ říká. Z velké nabídky evropských univerzit vybral Mykolas Romeris University v Litvě. „Chtěl jsem do méně probádané země, do které bych obyčejně na dovolenou nejel,“ vysvětluje Halamíček.
Čekalo ho však náročné papírování. „Kromě zaslání životopisu, motivačního dopisu a doporučení od profesorů, jsem musel projít i pohovorem před pětičlennou komisí,“ popisuje účastník Erasmu. I to je jedna z příčin, proč zdaleka ne všechny jeho spolužáky studium v zahraničí láká. „Z naší fakulty jezdí každý rok méně lidí. Nechtějí zameškat školu a pracující studenti se bojí ztratit rozběhlou kariéru v oboru,“ vyjmenovává Halamíček další důvody.
S náročnou byrokracií souhlasí i student ekonomiky a managementu Vojtěch Pechal (23). „Kromě vyřizování žádosti na Erasmus bylo složité si zařídit i povolení k pobytu,“ zmiňuje vysokoškolák. K jeho údivu má skoro všechny hodiny online. „V Turecku si každá univerzita volí systém výuky individuálně. Moje fakulta má většinu vyučování z domova,“ říká. Velký problém v omezené výuce ale nevidí. „Předměty jsou přednáškového typu a jsou hodně podobné jako na Vysoké škole ekonomické,“ líčí Pechal.
Někteří profesoři se k výjezdům staví negativně
Že je o Erasmus ze strany studentů Univerzity Karlovy menší zájem, potvrzuje i tamní teritoriální referentka Anna Hroudová. „Zájemců bohužel spíše ubývá, jejich počet se snižoval i před covidem,“ říká Hroudová. Podle statistik Domu zahraniční spolupráce, české národní agentury pro mezinárodní vzdělávání a výzkum, byl v období 2015-2020 každý rok pokles o pár stovek studentů z celé republiky. V uvedeném horizontu byl zaznamenán lehký nárůst pouze v roce 2019, šlo o 3691 erasmáků. Oproti roku 2018 tak vycestovalo o 320 studentů více. Loni už jich vyjelo jen 1558, převážně kvůli pandemii koronaviru.
Za poklesem může stát i postoj pedagogů. Podle Halamíčka někteří profesoři na právnické fakultě výjezdy neschvalují. „Naše fakulta bere studijní pobyt v zahraničí jako dovolenou. Přijde jim, že se na stáži flákáme,“ upozorňuje Halamíček. Studentova slova však vyvrací proděkan pro komunikaci, IT a finance na UK Marek Antoš (41). „Erasmus vnímáme velmi pozitivně. V novém studijním programu dokonce vysokoškoláci musí v rámci povinně volitelného předmětu absolvovat zahraniční výjezd nebo praktickou stáž,“ líčí Antoš.
Vycestování ale Halamíček nelituje a od rozhodnutí ho neodradil ani koronavirus. Přístup k pandemii se totiž v jednotlivých státech liší a zasahuje i do života erasmáků. „Obyvatelé v Litvě nemůžou bez vakcíny například do hospody či do obchodního centra. Neočkovaní vysokoškoláci dokonce ani na přednášky. Pro ně jsou hodiny streamované,“ dodává.
V Norsku je výuka prezenčně
Studentka právnické fakulty Masarykovy univerzity Barbora Baková (21) pobývá na Erasmu v Norsku. „V okolí Bergenu je krásná příroda, tak se často s ostatními erasmáky snažíme dělat výlety. Na spolužáky nebo učitele si nemohu stěžovat. Má jediná nespokojenost v rámci pobytu je deštivé počasí a krátký sluneční svit,“ říká.
Výběr ze zahraničních univerzit měla pestrý. „Naše škola má mnoho spřátelených institucí, kromě Evropy může uchazeč odjet i do Asie či Severní a Jižní Ameriky,“ popisuje Baková. Kvůli koronaviru si ale vybrala Skandinávii. „Přemýšlela jsem o univerzitě na Filipínách, ale v době podání přihlášek tam byl lockdown, tak jsem dala přednost Norsku. Tady opatření nebyla nikdy tak omezující a věřila jsem, že školy zůstanou otevřené,“ vysvětluje studentka.
Její přání se vyplnilo. „Výuka se konala celý semestr prezenčně. To platí i v právě probíhajícím zkouškovém. V současné době nejsou v Norsku ani žádná koronavirová omezení, vše je na bázi doporučení. Týká se to například nošení roušek v MHD,“ říká.
Oproti Česku je podle Bakové ve skandinávské zemi kromě covidových opatření i jiný školský systém. „Nic se nemusíme šprtat. Místo učení teorie vypracováváme právní případy. Například jsme museli psát fiktivní znalecký posudek, který je pak u opravdových soudů používán jako důkaz,“ dodává studentka.
