Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

České století je pro diváky složité, myslí si o seriálu historik

V dějepisu na základních školách je dvacáté století často zjednodušováno kvůli nedostatku času. Možná i to je důvod, proč diváky zaujal seriál České století, vysílaný Českou televizí. Jeho autorem je spisovatel a literární historik Pavel Kosatík. Podle historika Zdeňka Špitálníka (26), jenž byl i odborným poradcem pořadu, však lidé nemusí porozumět složité formě cyklu, protože nemají dostatečné znalosti dějin.

Baví se historik u seriálu o dějinách nebo spíš hledá chyby?
Většina pořadů je dělaná pro laiky, takže je tam pak větší prostor sledovat detaily. U Českého století je ten rozdíl, že nejdříve musí divák znát spoustu faktů kolem. Až pak přichází na řadu hledání much.

Například?
Třeba chování důstojníků v díle Den po Mnichovu. Ti tam jsou v jedné scéně rozvaleni na židlích, hrají si s pistolemi, což by pro ně bylo normálně naprosto nepřijatelné. Byli totiž elitou společnosti, a tak se předpokládalo, že v sobě budou mít základy slušného chování a to i při jednání mezi sebou.

Takže epizoda s Danielem Landou v roli Emanuela Moravce…
…byla trošku silnější. K tomu byly podle mě ještě jednotlivé dialogy dost vyhrocené. Hlavně co se týče mluvy, která byla někdy až příliš žoviální a vulgární. Kdyby se dílo postavilo na podobně silných dialozích, ale vedených slušnou formou, tak by to působilo jinak.

Copak se tak nemohli bavit?
Jen výjimečně by řeč překročila hranici vulgarity. Samozřejmě chápu, že režisér chce přiblížit dialogy současné generaci, ale i z prvorepublikových filmů je vidět, že doba byla o slušnějším chování.

Co si myslíte o diskuzích probíhajících na internetu o odvysílaných částech cyklu?
Je hrozně zvláštní, jak jsou jednotlivé díly hodnocené. Buď to lidé strhají nebo jsou nadšení. Nejpovedenější zatím podle mě byla Kulka pro Heydricha. Jen mi v ní trochu vadilo nadměrné řešení německé otázky.

Ta se v té době tolik neřešila?
Jednalo se o ní, jen ne do takových detailů, jak je v seriálu prezentováno. Díl měl být spíše o plánování atentátu československými zpravodajci, protože to v jiných snímcích pořádně není. Také situace odboje před rokem 1941 byla hezky znázorněna. Třeba ve scéně, kdy čtou depeše z Protektorátu.

Mrzí vás kromě německé otázky na díle ještě něco?
Je škoda, jak malý prostor dostali parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík. A že tam hlavně nebyli ani jmenováni. Přitom jde o klíčové postavy atentátu.

Abychom jen nekritizovali, co dobrého České století přináší?
Jsou v něm některá témata, která dosud nebyla pořádně zpracována. Seriál však mnohdy počítá s tím, že divák zná základy probíraného tématu.

Pokud nezná, může si je dodatečně zjistit.
Jenže kolik lidí si řekne, že si informace dodatečně vyhledají? Moc jich nebude, spíše se na to vykašlou. Bohužel naše společnost nemá v současnosti znalosti vlastních dějin na takové úrovni, aby tvůrci nezmínili základní dějinné souvislosti a pustili se rovnou do detailů.

Například jakých?
První díl Veliké bourání pomíjí československé legie v Rusku, které byly podstatným argumentem pro vznik našeho samostatného státu. To je podle mě jedna z věcí, kterou měli autoři alespoň částečně ukázat.

Jak moc autoři naslouchali názorům odborníků?
Já posuzoval hlavně stejnokroje, ale i tak vím, že odborníci byli lidmi ze štábu posloucháni. Jenže ono to razení je vždycky takové zrádné.

Proč?
Člověk nemá jistotu, že s ním konzultují úplně všechno. Oni zavolají a zeptají se: „Tohle takhle můžeme mít?“ Odborník to potvrdí, jenže filmaři pak občas přidají ještě další tři věci, pod čímž je ale také ten poradce podepsaný.

A kontaktoval vás už někdo z diváků kvůli nepřesnosti?
Ano, takové reakce jsou. Zrovna nedávno mi volal nějaký pán, jestli byly stejnokroje v díle Kulka pro Heydricha v pořádku. Tak jsem přiznal chybu a vysvětlil mu, že jsem zrovna u jím zmiňovaného příkladu nebyl. Viděl tam prý moje jméno, tak si to chtěl ověřit.

O co se jednalo?
Plukovník František Moravec hraný Ivanem Trojanem měl špatně hodnostní označení. V tomto případě se asi chtěl divák ujistit, jestli stejnokrojům rozumím a kdo tedy udělal chybu. Natáčení je hrozný zmatek. Poradce by na něm musel být na plný úvazek, aby všechno mohl ohlídat. Například jestli mají herci ve správné výšce posazené opasky.

Správně posazené opasky? Ty se snad nosí podle toho, jak má kdo břicho.
Tenhle názor je ovlivněn „esenbáky“, kteří opasky nosili pod pupkem, aby je netlačili. Jinak stejnokroj je vždy ušit tak, aby byl pásek nad spodními kapsami. Za první republiky i druhé světové války se dokonce nosil těsně pod žebry, protože se tak lidé snažili vypadat vyšší.

Sdělujete si své dojmy ze seriálu s kolegy historiky?
Jen tak mezi sebou na chodbách Vojenského historického ústavu. Nejlépe zatím v hodnocení dopadlo Zabíjení soudruha, které mělo spád a nebyly tam snad ani žádné chyby.


Benedikt Lederer
Benedikt Lederer
Jako malý kluk jsem psal na zaprášená auta a zamlžená skla, nyní v roce 2013 píšu na Generaci 20. Kromě čokolády a řízků je mému srdci blízké i improvizační divadlo a veselá hudba.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.