Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky
Češi začínají stále více cestovat po rodné zemi.

Češi berou kvůli pandemii přírodu útokem. Obhajují se podporou domácí ekonomiky

Už v březnu řadě lidí došlo, že se kvůli koronavirové krizi v létě k moři nejspíš nevydají. Proto se rozhodli plánovat výlety a dovolené napříč Českou republikou. Pravidelní turisté spolu se správci národních parků a chráněných krajinných oblasti ale až tak nadšení nejsou. Rapidní nárůst návštěvníků totiž přináší komplikace v podobě přeplněných lokalit, odpadků a hluku.

Truhlář David Jeřábek (22) si lásku k přírodě vybudoval díky airsoftu. „Jako malý jsem neměl rád procházky, ale ve čtrnácti jsem začal s airsoftem a objevil kouzlo přírody. Stále častěji jsem vyrážel na túry s plným batohem na zádech,“ vysvětluje Jeřábek. Se svým starším bratrem teď chodí hlavně na vysokohorské túry a fotí přírodu. „Chtěli jsme si především vyčistit hlavu od zbytečností, po čase ale přišel zápal dostat se všude a užít si výlet. Občas kvůli fotce porušíme některé pravidlo, abychom měli senzační snímek. Rozhodně ale nezahazujeme odpadky, spíše naopak je po cestě sbíráme,“ říká Jeřábek. 

Naopak Slovenka Patrície Kalatová (24) se v přírodě pohybuje od malička. „Už jako malou mě rodiče nosili s sebou na výlety. Do přírody nikdy nechodím sama, vždy jdu s přáteli nebo s rodinou,“ vypráví Kalatová. Oproti Jeřábkovi se ale drží předepsaných pravidel a vyznačených cest. „Pokaždé si také dopředu zjistím, jaké bude počasí a pořádně se na túru připravím,“ dodává Kalatová. Už v březnu si začala na sousedním Slovensku, kde bydlí, všímat, že návštěvníků v přírodě přibývá. „Například Tatry a Malá Fatra zaznamenaly obrovský nárůst turistů. Na jednu stranu mám radost, že lidé chodí do přírody, ale kolikrát je mi z toho zle. Především ti, kteří na výlet vyrazili kvůli nějaké výzvě, se neumí k přírodě vůbec chovat,“ vysvětluje Kalatová. Všímá si hlavně toho, že lidé zahazují odpadky a chodí do míst, kam je vstup zakázaný.

Pandemie přiměla Zdeňka Koutského (21), aby si koupil auto a začal s přítelkyní cestovat po České republice. „Bylo na čase objevovat krásy naší země a také ji podpořit finančně. Chápu lidi, kteří preferují dovolenou u moře, sám k nim patřím, ale je potřeba podpořit českou ekonomiku. Raději nyní investuji častěji menší částku při cestování po naší zemi, než abych dotoval desetitisíci korunami zahraniční stát,“ vysvětluje svoji motivaci Koutský. Ten si stejně jako Kalatová navíc myslí, že jen hlupák nedodržuje řád dané přírodní rezervace. „Pokud budeme všichni respektovat pravidla a budeme po sobě uklízet, nehrozí vůbec nic,“ dodává Koutský. 

Zvýšený zájem o turistiku ohrožuje zvířata 

S náporem turistů nejsou ale příliš spokojeni správci Národních parků. „Nárůst návštěvnosti je na Šumavě patrný. Oproti minulým rokům se jedná až o padesát procent, ale čekali jsme to i horší,“ říká vedoucí Správy Národního parku Šumava Jiří Dolejší. Návštěvníci při svých cestách třeba na ledovcová jezera nebo prameny Vltavy především odstavují auta na lesních cestách a loukách, kde je to zakázáno, nebo v parku táboří. „V terénu máme profesionální i dobrovolné strážce přírody, kteří informují, domlouvají a případně i ukládají sankce v podobě blokových pokut až do výše deseti tisíc korun,“ zmiňuje Dolejší. 

I na Křivoklátsku lidé nejčastěji porušují zákazy vjezdu, aby zaparkovali co nejblíž k turisticky atraktivnímu místu. Jenže chráněné krajinné oblasti se potýkají s nedostatkem zaměstnanců a je tak pro ně o to těžší přírodu chránit. Turistů, kteří se řídí pravidly, ze zkušenosti vedoucího Správy CHKO Křivoklátsko Petra Hůly, není dost. „Nynější zvýšený zájem o turistiku má nespočet dopadů na přírodu. Lidé ruší zvířata, například u chráněných ptáků v době hnízdění to má fatální následky. Návštěvníci ničí i infrastrukturu buď nedodržováním vyznačených cest nebo rovnou vandalizmem,“ říká Hůla. A to potvrzují i na Šumavě. Vyšší návštěvnost obecně znamená větší hluk a znečištění napříč celým národním parkem a trpí tím také zvířata. „Kvůli hluku nemají citlivé živočišné druhy moc na výběr, kam by se mohly schovat. Přímé ohrožení zvířat z takových přestupků ale neplyne,“ vysvětluje Dolejší. 


Monika Kabourková
Monika Kabourková
Jsem studentka třetího ročníku Vyšší odborné školy publicistiky a v redakci Generace20 působím pátým semestrem. Pokud nesepisuji články nebo absolventskou práci, tak rozvíjím svou představivost. Když mě potkáte, budu mít na jedné ruce dobrmana a na druhé francouzského buldočka.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.