Bývalé Vilímkovo nakladatelství se zasloužilo nejen o verneovky, ale i o první billboardy
Vilímkovo nakladatelství patřilo ve své době mezi nejznámější nakladatelství v Praze. Vzniklo v 19. století a v jeho čele stál vydavatel Josef Richard Vilímek. Původně se tiskárny nacházely v domě ve Spálené ulici, ale protože byl podnik velmi úspěšný, přikoupil Vilímek i dům v Opatovické. Pozoruhodná historie nakladatelství se stala tématem cyklu přednášek, které uspořádala Vyšší odborná školy publicistiky ve středu 18. dubna právě v budově v Opatovické.
Populární knihy
Jak upozornil jeden z přednášejících, historik Eduard Burget, nakladatelství sice založil Vilímek starší, proslavil jej ale hlavně jeho syn. A to především díky tomu, že dokázal vybírat tituly, které měly u diváků úspěch. „Vilímek mladší se zaměřil na populární literaturu. Chtěl vydávat knihy, které se budou dobře prodávat,“ vysvětluje Burget.
Josef Richard Vilímek mladší tiskl knihy spisovatelů jako byl Karel May, sir Arthur Conan Doyle či Alois Jirásek. Největší úspěch zaznamenal s knihami francouzského spisovatele Julese Verna. „Byl to trochu risk, protože nebyl první, kdo tady Verna vydával. Ale Vilímek spolu s právy na verneovky kupoval i originální francouzské ilustrace a díky tomu je tady proslavil,“ dodává Burget. Právě působivými ilustracemi se knihy z Vilímkova nakladatelství vyznačovaly. Například uznávaný malíř Zdeněk Burian zde působil jako kmenový ilustrátor, logo nakladatelství vycházelo z návrhu secesního malíře Alfonse Muchy.
Nesmrtelný podnik
V knihách z tohoto nakladatelství neexistovalo, že by v nich byla nějaká prázdná místa, využity byly všechny stránky. Buď jako samotný text nebo jako reklamní plocha. „Vilímek věděl, že svůj podnik musí nějak propagovat. Vydával proto i různé letáky, prospekty, dával poutače na vagony – dělal jakési první billboardy,“ říká historička Václava Kofránková, která učí na Vyšší odborné škole publicistiky a měla prezentaci právě na téma J. R. Vilímek a reklama. Dodává, že Vilímek vydával i knižní katalogy, které byly revoluční tím, že obsahovaly nejen informace o knize, ale třeba i recenze z denního tisku. Za vzor si poté tyto katalogy brala i jiná nakladatelství. „Nakladatelství v Chicagu Vilímkův katalog doslova okopírovalo. Jen si tam dosadilo svoje tituly a knihy, které vydávalo,“ popisuje Kofránková.
Podnik prosperoval, nezastavil jej ani požár v roce 1899, který zničil jak celou tiskárnu, tak sklady plné již vytištěných knih. „Nakladatelství přečkalo velkou hospodářskou krizi ve 30. letech 20. století i obě světové války. Fungovalo i po smrti Vilímka mladšího, kdy jej převzal jeho zet´,“ vysvětluje historik Burget. Smrtelnou ranou pro nakladatelství byl až rok 1949. Tehdy byli již rok u moci komunisté a podnik znárodnili. Až do roku 1989 pak sloužily budovy bývalé tiskárny jako sklady. Nyní se v objektu nachází například mini golf, tělocvična, ve které se cvičí bojové umění krav maga a od roku 1994 zde sídlí Vyšší odborná škola publicistiky.
