Bude rok 2018 konečným pro kožešinové farmy? Aktivisté bojují, politici se přou
Návrh na zrušení kožešinových farem v České republice poslanci už jednou zamítli, 8. listopadu byl však návrh schválen ke druhému čtení. Nyní by měl putovat k posouzení na výbor pro životní prostředí a zemědělský výbor Poslanecké sněmovny. Ti na rozmyšlení mají tříměsíční lhůtu.
Za úplný zákaz lobbují aktivisté a organizace na ochranu zvířat – pořádají demonstrace, šíří videa a odkazy na internetu. Zdůrazňují, že zvířata jsou usmrcována plynem či elektrickým proudem nebo že v klecích, kde jsou chována, není na zemi dno. Chovatelé argumentují tím, že je tam nedávají z důvodu, aby se zvířatům od výkalů nezašpinil kožich.
Pokud novela bude schválena, chov kožešinových zvířat – hlavně norků a lišek – by měl být s rokem 2018 v Česku skončit. Pro zákaz farem je i veřejnost. Sedmdesát procent dotázaných lidí v průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, uvedlo, že s návrhem pro úplné zrušení farem souhlasí. Tento výzkum byl prováděn v listopadu roku 2015.
Chybí lidský zájem
Zákaz prosazuje například poslanec Robin Böhnisch z ČSSD, jeden z navrhovatelů novely: „Pro usmrcování zvířat výhradně za účelem získání kožešiny neexistuje důležitý lidský zájem,“ řekl ve sněmovní debatě.
Jednou z aktivistek za zrušení farem je Monika Urbanová (19). „Zvířata jsou zabíjena elektrickým proudem nebo výfukovými plyny. A kvůli čemu? Aby se mohli lidi chlubit chundelatým lemem na kabátu,“ říká.
Odpůrci novely zákona argumentují tím, že zákaz jen podpoří nelegální aktivity. Na to upozorňuje i poslanec Miloš Babiš z hnutí ANO. „Příště mohou být na řadě kuřata a králíci. Norci a lišky by se navíc mohli kvůli kožešinám začít chovat nelegálně,“ říká.
Podle některých majitelů farem jsou navíc poslanci i společnost zmanipulovaní médii, která celou situaci vyobrazují zkresleně.
