Britská analýza vyhodnotila Čechy jako nejméně zdravý národ světa. Ignoruje však řadu faktorů
Autoři studie z Clinic Compare posbírali data o počtu kuřáků, konzumaci alkoholu a míře obezity ze z dat Světové zdravotnické organizace (WHO), americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) a Světové plicní organizace (WLA). Podle tuzemských výživových poradců ale studie ignoruje další důležité prvky jako je pohyb, složení stravy či psychický stav.
V první desítce nejhorších zemí je většina zemí z východní a střední Evropy. Výjimku tvoří Spojené státy, které se na desáté místo žebříčku dostaly zejména kvůli obezitě. Nejzdravější země jsou podle analýzy paradoxně státy sužované podvýživou, chudobou či ozbrojenými konflikty. Na vrcholku zdraví podle této studie tak stojí země jako Afghánistán, Niger či Kongo.
Choďte z práce pěšky
„Tato analýza není podložená vědeckými studiemi. S vědou tedy nemá nic společného,“ komentoval analýzu výživový poradce Petr Fořtv rozhovoru pro DVTV. Vadí mu, že ze studie zcela vypadly jiné důležité prvky životosprávy. „Mezi ně patří zastoupení důležitých látek ve stravě, hygiena, psychický stav i množství fyzického pohybu,“ vyjmenovává.
Výživová poradkyně a fitness instruktorka Jana Vaňková výzkum považuje za nosný i přes to, že zahrnuje jen několik faktorů. Právě ty totiž považuje za zásadní pro péči o zdraví. Neopomenutelná je podle ní hlavně strava: „Hrají zde roli i jiné faktory, ale dobré stravování patří mezi první a nejdůležitější,“ říká. Podle ní se ale Češi začínají o své zdraví více zajímat a situace tedy není tak zlá. „Sice podle dat WHO trpí kolem 28 % Čechů nadváhou, ale ze své praxe si všímám, že povědomí o výživě a jejího vlivu na zdraví člověka se zvyšuje. Lidé začínají chápat, že mají v rukou své zdraví z velké většiny sami.“
Zásadním faktorem je i pohyb a sport, kterého mají lidé mnohdy nedostatek. „Dříve lidé obdělávali pole a zahrádku, chodili do práce a z práce pěšky, nikdo neměl televizi a auto,“ vysvětluje, proč dříve lidé trávili více času aktivně. „Dnes vám vše dovezou až přede dveře, není důvod být tolik fyzicky aktivní,“ dodává.
Na rozlučce se svobodou
Výzkum Clinic Compare nijak nepracuje s faktem, že alkohol na našem území konzumují rádi a často i turisté. Celkovou domácí spotřeby tak navyšují cizinci. Podle dat poradenské společnosti Ernst & Young z roku 2013 vypije turista v Česku v průměru dvě piva na hlavu za den.
Podle Vojtěcha Dlouhého, který pracuje v turistické agentuře Prague Segway Tours, se o České republice ve světě ví, že je zemí alkoholu. „Tahle pověst doputovala i na druhou stranu zeměkoule, do Japonska,“ popisuje svou zkušenost z této země. „Jsme zemí piva i vína. Je možné, že i to ovlivňuje rozhodnutí turistů sem přijet, i když to zpravidla není hlavní cíl cest. Ale například Angličané, a Němci sem jezdí třeba i jen za tímto účelem jezdí, často na rozlučky se svobodou,“ komentuje situaci.
Právě konzumace alkoholických nápojů v britské studii dodala Čechům nejvíce záporných bodů. Roční spotřeba vychází na 13,7 litru čistého alkoholu na hlavu, což je suverénně nejvíce na světě. V spotřebě tabáku jsou Češi na světě jedenáctí.