Barbora Zpěváčková z Novinky.cz: Práce v mediích je tak trochu diagnóza
V den našeho setkání posouvá Zpěváčková sraz o patnáct minut. Ráno potřebovala nečekaně sepsat článek o auditu Evropské komise týkající se premiéra Andreje Babiše. Přesně v půl dvanácté se potkáváme na Malé straně, v blízkosti Úřadu vlády České republiky, kde dnes strávíme většinu dne. „Článek mám napsaný, takže ‚door step‘ vlády, komentování aktuálního dění a zákonů, které má vláda na programu, bychom měly stihnout,” říká ve spěchu Zpěváčková.
Tréma ji už dávno nedoprovází
Má pravdu, žádný z ministrů zatím nedorazil. Dlouhé čekání v aule Strakovy akademie si Zpěváčková zkracuje popíjením kávy, přátelským povídáním s kolegy novináři a rešerší k tématům na svém notebooku. Tréma na ní není vůbec znát. „Nebylo tomu ale tak vždycky,“ svěřuje se a vzpomíná na doby studia na VOŠP. „Tenkrát jsem nevěděla, jestli tak velké sousto, jako je pracovat pro Novinky, zvládnu. Bála jsem se, že nemám dostatečný přehled a nejsem ostřílená. Odvahu mi ale dodali někteří profesoři z VOŠPu. Přitom teď už je to pět let, co pracuji jako politická zpravodajka,“ vysvětluje Zpěváčková.
Ministři si dávají načas
Po hodinovém čekání přichází z jednání první ministr. Miroslav Toman, ministr zemědělství (za ČSSD) novinářům sděluje informace o průběhu jednání a Zpěváčková stojí v první řadě. Hned ho konfrontuje s otázkou ohledně zemědělských dotací pro Agrofert a údajného střetu zájmu premiéra Babiše. „Audit neustále probíhá, žádná závěrečná zpráva nám nepřišla,“ odpovídá suše Miroslav Toman. Zpěváčková opět zasedá k notebooku a přepisuje si potřebné části rozhovoru z diktafonu. Její výraz je kamenný. „Moc nám toho neřekl,” hodnotí výstup ministra. I tak je to pro ni informace důležitá do nového článku, který se opět týká dotací Andreje Babiše.
Je před jednou hodinou a v aule panuje mírné dusno. „Kolegové by byli rádi, aby to šlo jako po másle a mohli si dojít na oběd,” říká Zpěváčková a dodává, že stravování se v terénu je opravdu obtížné. Na vládě novinářům sice dávají bagety, ale jak říká, po pěti letech je nemůže ani cítit. Po dalším dlouhém čekání přichází ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Novináři ho zpovídají z projednávaných témat. Ministr odpovídá dlouze, ale ne moc věcně. „Dneska je zrovna slabší den,” hodnotí další čekání Zpěváčková.
Být novinářkou není snadné
Při čekání mi vypráví o hektických dnech na vládě, v Poslanecké sněmovně či Senátu. Občas se v terénu potká s přítelem, který také pracuje v mediích. „Být novinář není jako chodit do klasické práce, kde je osmihodinová pracovní doba. Můj přítel má pro mojí práci pochopení, protože je také politický zpravodaj. „Jednou jsme se přistihli, jak při společné romantické koupeli probíráme prezidentské volby,” směje se a dodává, že dělat v médiích je tak trochu diagnóza.
Krátce před druhou hodinou přerušuje náš rozhovor příchod ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO). Novináři, včetně Zpěváčkové, bojují o nejlepší pozici pro mikrofon či diktafon. Po pár odpovědích ministr odchází na jednání a Zpěváčková zasedá ke svému notebooku. Nabraný materiál konzultuje s redakcí po telefonu a využívá volné chvíle k psaní dalšího článku, který se týká domobrany.
I čekání může být produktivní
Dostává se k nám informace, že nikdo další dorazit nemá. A tak se krátce po druhé hodině přemist´ujeme do novinářského atria. Místnosti, kde bude probíhat tisková konference kabinetu. Čekání je dlouhé, ale Zpěváčková nelení. K rannímu článku o dotacích EU pro Agrofert přišla na další doplňující informaci a článek tak na notebooku aktualizuje. Přesto se zvědavě ptám na vše, co mě zajímá. Zpěváčková mi je schopná odpovídat na cokoliv a přitom zručně psát všemi deseti.
Je půl páté, čas, kdy má začínat tisková konference. Nikdo v sále se ale nerozrušuje. „Není zvykem, že se začíná na čas,” říká Zpěváčková. Ta má přes dlouhé čekání stále úsměv na tváři. „Už začínáme,” prohlásil mluvčí vlády po další hodině čekání a novináři se rychle usazují. Na pódium přichází tři ministři.. „Babiš dnes nedorazí,” slyším zpovzdálí od jednoho z novinářů s jízlivým dovětkem, že jeho novoroční projev byl dostatečně dlouhý a premiér má s proslovy vybráno dopředu. „Andrej Babiš ale chodí na tiskové konference docela často,” sděluje mi Zpěváčková a zároveň si dělá podrobné poznámky.
Tiskovka netrvá dlouho. Novináři se přesto dozvídají potřebné informace a postupně všichni opouštíme sál. Notebook z ruky Zpěváčková nepustí a přiznává, že kus práce bude muset dodělat doma ještě před srazem s přáteli. „Skvěle, dnes stihnu setkání možná i včas. Máme v plánu lezení na stěně,” raduje se Zpěváčková. A tak se loučíme stejně hekticky, jako jsme se vítaly dopoledne.
