ANKETA: Jak zvládáte studovat a zároveň pracovat?
Tereza Vicková, 21 let, studuje současně dva obory na Fakultě sociálních věd UK
Pro mě je nejdůležitější si všechno pořádně naplánovat. Mám takový možná trochu legrační systém. Každý týden si poctivě dělám pracovní „to-do list“. V něm mám červeně vyznačeno, co musím udělat, žlutě co musím udělat, ale počká to a zeleně všechno, co nespěchá, ale chci to udělat. Navíc vzhledem k tomu, že pracuju na recepci, mám občas i možnost se učit v práci a abych se z toho nezbláznila, tak mám každý den vyhrazenou jednu relaxační hodinu pro sebe.
Jan Leopold, 24 let, studuje Pedagogickou fakultu UK
Ze všeho nejdřív se domlouvám s učitelem. Snažím se to dělat s dostatečným předstihem a hlavně slušně a zatím jsem neměl problém přehodit si termín cvičení nebo vyjednat náhradní práci. Myslím ale, že to je spíš štěstí, že jsem narazil na dobré kantory. U známých pozoruju, že se školou většinou nehnou a spíš často mění práci, aby jim seděla do rozvrhu.
Hana Nejedlá, 22 let, studuje Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně
První dva roky školy jsem vůbec nepracovala, protože jsem byla ve škole každý den od rána do večera. Teď se mi ale podařilo získat brigádu, která je docela perspektivní, takže jsem se rozhodla školu práci trochu podřídit. Můžu si dovolit zapsat si málo předmětů, a tak budu chodit do školy jen dva dny v týdnu. Ale není to jen kvůli zaměstnání, potřebuju taky čas na psaní bakalářské práce.
Tereza Rousová, 23 let, studuje současně Evangelickou teologickou fakultu UK a VOŠ sociálně pedagogickou a teologickou
Já vlastně žádný systém nemám. Prostě vstanu, jdu do školy, pak rovnou do práce, pak domů a spát. Nemám žádný čas a už teď mám pečlivě naplánovaný celý říjen, jinak by to byl totální chaos. Takže se těším na dvě předem určené volné soboty. Není to zrovna ideální stav, ale žiju sama a rodiče mě podporují jen částečně. Musím se uživit, po maturitě jsem si dala roční pracovní pauzu, ale škola mi chyběla. Já studovat chci, tak to musím nějak zvládnout.