Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Za práci v bulváru se nestyďte, říká šéfredaktor SuperSpy Pavel Novotný

Absolvent Vyšší odborné školy publicistiky Pavel Novotný se jako host opět účastní festivalu Všemi směry. Šéfredaktor časopisu SuperSpy, bude v diskusi s Erikem Taberym zastávat stinnou stránku novinářství — bulvár. Nejen o práci v bulváru, ale i o médiích, jsme si povídali v jeho šéredaktorské kanceláři.

Když jste studoval Vyšší odbornou školu publicistiky (VOŠP), tušil jste, že se budete věnovat bulvární novinařině?

Vůbec ne. Při studiu jsem si myslel, že budu dělat seriózní novinařinu. Nevyšlo to, protože se to platově nedá srovnávat, když se srazí realita a ideály, je to těžké.

To je to až takový rozdíl?

Obrovský. A taky je ta práce o dost jednodušší. Když zpracovávám kauzu, nemusím to propracovávat do detailů jako seriózní novináři. Navíc v téhle branži je, pokud je člověk nadaný, rychlý karierní růst.

Je dnes dostatek bulvárních novinářů?

To je zajímavé — v bulváru je strašně málo lidí, respektive lidí, kteří to chtějí dělat a jsou v tom dobří. A protože jich je tak málo, ty platy jsou podle toho jiné. Víte, ono to není zas tak jednoduché, jak si ostatní myslí.

Jaké předpoklady by podle vás měl takovýto druh novináře mít?

Co se týče řemesla, dostatečně lehkou ruku a myslím si, že bez praxe, kontaktů a jisté bezpáteřosti, to nikdo dělat nemůže. Je to mimořádně stresující povolání. Kdyby to bylo tak lehké, dělají to všichni.

Co je na tom tak stresující?

Všechny ty večírky, člověk zasahuje lidem do intimností a z toho jsou pak někdy dost velké nasledky.

Jak dlouho jste psal pro SuperSpy, než jste se stal šéfredaktorem?

Jeden rok. Je to až neuvěřitelné, ale stát se ve 28 letech šéfredaktorem, to by se mi při vší úctě v seriózních novinách nepodařilo.

Jak jste si udržoval autoritu u ostatních lidí v redakci, když jste byl takhle mladý a relativně nezkušený?

Tuhle práci dělají vesměs mladí lidi. Všichni jsme přibližně ve stejném věku, takže je komunikace jednodušší.

Vás živí také „nálepka“ profesionálního provokatéra. Jak jste k ní vůbec dostal?

Jako malý jsem měl averzi k médiím a ostře jsem rebeloval. Jenže pak jsem chtěl auto a potřeboval jsem peníze. Tak jsem kývl na nabídku jedné televize a přihlásil jsem se do reality show. Po ní se to všechno rozjelo.

Začal jste být mediálně známý…

Ano, zvali mě na večírky a akce. Já jsem si při své inteligenci uvědomil, že se nacházím v prostředí, kde se dá slušně a pohodlně přežívat.

Vás před vidinou peněz nic nezastaví,viďte?

Víte co, hypotéka se neptá. My žijeme ve strašně rychlé době a vyhrajou jen ti, co lidi zaujmou, šokují, dovedou k debatě. A ti, co si myslí, že jim stačí talent, jsou úplně vedle.

Nestačí?

Jistě, že ne. To je největší klišé, co existuje. Podívejte se na mě. Jsem tlustý, ošklivý, bez talentu, koktám a kam jsem to dotáhl.

Tak čím to je, že pořád plníte stránku bulváru?

Kvůli vynikajícím kontaktům v médiích a taky že vím a znám, jak média fungují.

Kde jste si tyto kontakty získal?

Díky VOŠP, a také tomu, že někteří mí kamarádi pracovali shodou okolností v médiích.

Takže když se chci udržet v podvědomí veřejnosti, nemám kontakty a nejsem extravagantní typ, mám smůlu?

Nemáte šanci, hele. A nepomůže vám ani dobrý manažer. Nikoho dneska nezajímá, že máte talent. Já jdu třeba na večírek, kde jsou celebrity. Je tam zpěvák, který je hrozně talentovaný, ale sedí v koutě a cucá si limonádu. O kom myslíte , že napíšou?

O vás?

Jistě, protože já tam přijdu v noční košili a strkám si tam mrkev do ucha. A já, největší nula, budu na titulní straně místo talentovanýho kluka. Taková je prostě dneska doba.

Povězte mi pár slov o vaší herecké kariéře.

Nejsem herec, nemám pro to předpoklady. Ale mně neznámým důvodem jsem se ocitl v divadelní hře Františka Ringo Čecha Dívčí válka, která akorát podtrhuje to, co jsem tady říkal.

Jak to myslíte?

Ta hra má úspěch a my máme pořád vyprodaný sál. Není to intelektuální představení. Mluví se tam sprostě, reagujeme na současná politická i světová témata, ale pořád se držíme té Dívčí války. Lidem se to líbí. Chtějí se bavit a vypnout, nic víc, nic míň. Opět to vypovídá o nárocích společnosti, ve které žijeme.

Baví vás herectví?

Moc a mám konečně pocit, že dělám něco pořádného. Byla mi přidělena role Bivoje, který nepobral moc inteligence, takže se mi to hraje dobře. Občas zaskakuju a hraju i Vojena.

Co byste vzkázal začínajícím novinářům?

Pokud chcete dělat kvalitní novinařinu, žurnalistiku a máte na to, běžte do toho. Připravte se ale, že se vždycky budete pohybovat v průměrných příjmových sférách. Budete mít seriózní práci, na kterou budete moct být pyšní, ale vilu s bazénem budu mít já, protože bulvár je od úsvitu novinářství jeho nejžádanějším odvětvím.

Ale bulvární novináři nejsou nejlépe vnímáni…

Netrapte se tím, že když pracujete v bulváru, děláte něco špatného. Pamatujte, že jeho obsah vytváří převážně jeho příjemci.


X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.