Archiv autora: Nikola Sedloňová

O ekonomii toho moc nevěděla, přesto začala na burze obchodovat ještě jako studentka fyziky. Elena Lindišová (28) před pěti chtěla zhodnotit své peníze ze stavebního spoření. Ačkoli se bála, že o finance přijde, s pomocí kamaráda začala obchodovat na burze se smlouvami na komodity, jako je kakao nebo kukuřice. Dnes vede i kurzy, kde ukazuje lidem, že na burze může s trochou úsilí vydělat každý.

Optické iluze dokážou vyvést z rovnováhy nejen mozek, ale i celé tělo. Výstava Klamárium v Národním technickém muzeu v Praze ukazuje, že ošálit lidské vnímání není až tak těžké. Podle jednoho z autorů výstavy, psychologa Radovana Šikla, stačí vzbudit u diváka dojem, že objekty před ním jsou zcela běžné. Ale pozor – ne na každého klamy fungují.

Letošní parlamentní volby byly zvláštní. Mimo jiné tím, že ještě v první polovině října 51 % lidí naprosto netušilo nejen pro koho budou hlasovat, ale ani to, zda vůbec půjdou volit. Na základě čeho se tahle polovina národa nakonec rozhodla? Podle výzkumné agentury Stem/Mark prý lidé nejvíce volí podle programu a osobností jednotlivých stran. K tomu jim pomáhají i televizní debaty.

Pražští taxikáři se stále hlasitěji bouří proti společnosti Uber. Vadí jim hlavně nejednotná pravidla – řidiči Uberu sice také vozí zákazníky za úplatu, na rozdíl od nich ale nemusejí mít taxametry a licence. Ve skutečnosti ale taxikářům vadí to, že jim řidiči Uberu čím dál více přebírají zákazníky. Mohou si za to ale sami. Pověst taxikářů je prachbídná, před předraženým jízdným varují snad všechny turistické průvodce i plakáty magistrátu v centru Prahy. „Tyto taxíky jsou součástí expozice muzea komunismu. Chcete zažít totalitní dobu? Astronomické ceny za jinak levné služby,“ stojí na jednom z nich.

Je politika atraktivní téma? Pro mladé dospělé možná ne. Voleb se obvykle účastní jen zhruba polovina oprávněných voličů mezi 18 a 30 lety. Sami říkají, že se těžko orientují v programech stran a mají pocit, že jejich hlas stejně nic nerozhodne.

Ve dvanácti se začal zajímat o akcie, ve čtrnácti vymyslel první mobilní aplikaci a v šestnácti se nechal zplnoletnit, aby mohl podnikat. Sedmnáctiletý student gymnázia Jan Sláma prorazil v Česku s projektem Nenech to být, který se snaží pomáhat školám s bojem proti šikaně. Sláma říká, že v Česku už podnikat zvládá, a proto chce prorazit i na americký trh. Během září je v USA a jedná s tamními školami.

Předčasně narozeným miminkům může v inkubátoru pomáhat drobná hračka ve tvaru chobotnice. Díky háčkovaným zvířátkům, které si pochvalují lékaři i sestry, jsou miminka klidnější a nevytahují si tak často zavedené hadičky, bez kterých se neobejdou. Ačkoli se nejedná o něco, co by vedlo k zásadní změně ve zdravotním stavu dítěte, dobrovolnice už rozeslaly zhruba za půl roku do českých nemocnic více než 800 chobotniček.

Ačkoli zadní přebal knihy tvrdí, že se bude jednat o „tak trochu jinou detektivku“, dílo Osm do tohoto žánru příliš nespadá. V nové knize Radky Třeštíkové, která se stala populární svým předchozím románem Bábovky, je totiž detektivní zápletka upozaděna. Hlavní linií děje je láska ve všech různých podobách, nejedná se však o laciný romantický příběh.

Ačkoli nejmladšího francouzského prezidenta volilo mnoho lidí jen jako „menší zlo“, část obyvatel si Emmanuel Macron dokázal získat. Svou protievropsky smýšlející kandidátku Marine Le Penovou porazil i díky osobnímu kouzlu a vytrvalosti. Za necelý rok se dokázal vypracovat z téměř neznámého francouzského politika na novou hlavu Francie.

O Bhútánu se často píše jako o pohádkovém království. Himalájská země je jediná na světě, která jako ukazatel životní úrovně používá hrubé národní štěstí. Před deseti lety se také změnila z absolutní monarchie na konstituční. Realita však není úplně ideální – mladí lidé mají například problém sehnat práci a v zemi roste počet sebevražd.