Archiv autora: Nikola Sedloňová

AUDIO: Velké novinařině se v Česku pořád učíme, říká bývalý zahraniční zpravodaj Jiří Hošek
Média mají ve Velké Británii větší sílu než v České republice, myslí si šéfkomentátor Seznam Zpráv a bývalý zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek. Jako novinář strávil několik let ve Velké Británii a v Německu. Podle něj jsou díky dlouhé demokratické tradici média v Británii kvalitnější a zodpovědnější. „Česko se stále nachází v přechodném období, velké novinařině se učíme,“ míní Hošek.

AUDIO: Fenomén glosa. Novinářský žánr nabízející osobní pohled i vtip
Glosa znamenala ve středověké literatuře poznámku na okraji textu. Písaři pomocí ní vysvětlovali nejasné pasáže. Dnes je glosa novinářský žánr, který vtipně komentuje určité téma a nabízí osobní pohled autora. Studenti rozhlasové dílny na Vyšší odborné škole publicistiky se na tento útvar zaměřili v pořadu Fenomén glosa.

KOMENTÁŘ: V kraji znáš-li Bohu milém? České hymně by prospěla spíš změna textu než nové aranžmá
Česká hymna by měla více motivovat sportovce a být bojovnější, myslí si předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval. Zadal proto skladateli Miloši Bokovi úkol, aby k písni napsal nové aranžmá. Bok se bojovnost snažil vytvořit monumentálností hudební úpravy, která ale sklidila kritiku, a přidáním druhé sloky. Ta byla součástí státní hymny až do roku 1930. „Odpověď na otázku ‚kde domov můj?‘ přichází až na konci druhé sloky: ‚mezi Čechy domov můj‘,“ vysvětlil Kejval médiím tento návrh. Text druhé sloky je ale natolik zastaralý, že dnešnímu publiku sotva něco řekne. Pokud by se měl stát součástí hymny, zasloužil by novodobou úpravu.

Mediální den na VOŠP online: Generace 20 byla u toho, abyste nepřišli o nic důležitého
Na Vyšší odborné škole publicistiky začal další mediální den. Studenti si při něm na vlastní kůži zkouší práci novinářů v terénu. Tématem je tentokrát „genius loci Opatovická 18″, což je adresa, která má pestrou historii a škola zde už od roku 1996 sídlí. Online reportáž, v níž zachycujeme, jak studenti píší a točí o sedmi vybraných námětech, najdete níže. Sledujte nás i na Twitteru a Facebooku.

AUDIO: Rozhlasové vysílání slaví v Česku 95 let
Ve stanu zapůjčeném od skautů se roku 1923 zrodilo první rozhlasové vysílání v Česku. Trvalo pouze hodinu a obsahovalo krátké ohlášení a koncert. Při příležitosti 95. výročí od začátku českého vysílání připravili studenti Vyšší odborné školy publicistiky v rozhlasové dílně pořad Rádio a my.

Hudební vánoční tradice: skladba Rybovka láká jednoduchostí a melodičností
K Vánocům neodmyslitelně patří koledy. Existuje ale i jiná skladba, která se už více než 200 let ozývá vždy v tomto čase – Česká mše vánoční od Jakuba Jana Ryby. Tuto skladbu, lidově Rybovku, zpívají sbory každé Vánoce po celé republice. Je oblíbená pro svou jednoduchost, zapamatovatelné hudební motivy a pěkné české texty. Pro muzikanty, kteří ji hrají každý rok i více než desetkrát, už je ohraná, přesto i pro ně zůstává vánoční tradicí.

Rozluštil chetitštinu. Před 65 lety zemřel Bedřich Hrozný, dnes se díky němu vyučuje chetitologie
Před více než sto lety zveřejnil archeolog Bedřich Hrozný převratný objev – podařilo se mu rozluštit chetitštinu. Tento jazyk používal národ Chetitů, jenž ve starověku obýval rozsáhlou říši na Blízkém východě. Ačkoli ostatní vědci nejprve Hrozného objevu nevěřili, dnes se díky jeho práci vyučuje obor chetitologie na celém světě. Díky rozluštění bylo také možné podrobněji prozkoumat indoevropský prajazyk společný obyvatelům Evropy i Asie.

Mobilní žurnalistika sází na rychlost a unikátní záběry. Kvalitou ale kameru nenahradí
Chytrý telefon mohou mít na rozdíl od profesionální kamery novináři neustále v kapse. Takzvané mobilní žurnalistiky využívají v neočekávaných situacích nebo na místech, kam by se televizní štáb obtížně dostával. Mobil je malý, lehký, oproti kamerám levný – ale nikdy nepořídí tak kvalitní záběry jako profesionální technika.

U flamenca záleží víc na emocích než technice. Tančit se dá v jakémkoli věku
Flamenco není tolik náročné na fyzičku jako třeba balet. O to důležitější je ale u tohoto druhu tance vyjádření emocí, správná rytmika a koordinace pohybu. Zkusit si ho tak mohou lidé v každém věku, šanci měli například během listopadového festivalu Den flamenka. Ačkoli ve Španělsku, odkud tanec pochází, ho tančí obě pohlaví, v Česku se mu věnují převážně ženy.

Párty u cimbálu: Folklorní mejdlo ukazuje, že lidová kultura není nuda
V Café Prostoru hraje cimbálová kapela a okolo zapáleně tančí lidé v džínách. Akce Folklorní mejdlo má k lidové kultuře přitáhnout i ty, kteří ji považují za něco zastaralého. Nadšenci dokazují, že taková není: mladí kombinují běžné oblečení s krojovými prvky, popíjejí alkohol a rozkazují si u kapely oblíbené lidovky. „Já mám folklor v hluboké úctě, ale pokud ho nebudeme oživovat, tak nepřežije,“ říká jeden z organizátorů Eliáš Molnár.