Archiv autora: Justýna Pískačová

KOMENTÁŘ: Mladé generaci se často vyčítá nezájem o politiku a neznalost historie, chyba je ale v obsahu středoškolské výuky. Na většině škol totiž dějepis končí stručnou zmínkou o rozdělení Československa v roce 1992. Léta, která následovala, jsou ale stěžejní pro pochopení současnosti. Neznalost moderních dějin tak studentům znemožňuje pochopit dnešní politiku.

Poptávka po terapii stoupá, psychologů ale nepřibývá. Mladí často nejsou schopni navázat na život před pandemií a upadají do depresí. Výskyt psychických onemocnění stoupl podle Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) o 30 procent. Jejich problémy mohou pomoci řešit i denní stacionáře.

REPORTÁŽ: Česká skupina Midi Lidi pokřtila 18. března koncertem svá dvě alba vydaná v červnu minulého roku. Fronta ve smíchovském MeetFactory sahala až ven, ne však kvůli kontrolování Tečky, ale protože jsou lidé po dlouhé pauze zase lační po kultuře. O půl roku odložený koncert se totiž obešel bez protikoronavirových restrikcí. Energický večer se nesl ve vlnách tance, osobnosti frontmana Petra Marka a elektronické hudby.

REPORTÁŽ: Trvalo jen několik málo hodin, aby se ukrajinská komunita v Praze semknula a ještě ve čtvrtek odpoledne vyrazila na Václavské náměstí protestovat proti ruské invazi. Akce s názvem Praha stojí za Ukrajinou se ale zúčastnili i Češi a další cizinci, včetně Rusů a Bělorusů. Žlutá a modrá barva se objevovala na transparentech, lidských tvářích i oblečení. Nálada jako by se každých pět minut měnila. Bezmoc a pláč střídal vztek, pospolitost účastníky akce ale neopustila ani na chvilku.

GLOSA: „Chybí mi Havel“, objevuje se často na sociálních sítích. Heslo bylo vyskládané i teď 17. listopadu ze svíček na Národní třídě. Po éře Václava Klause a milovníka Východu Miloše Zemana se možná není čemu divit. Od chvíle, kdy první porevoluční prezident zemřel, a důstojných státníků se České republice nedostalo, se Havel stále častěji používá jako jakýsi morální barometr. K naší vlastní škodě.

Studenti vysokých škol znají sametovou revoluci jenom z vyprávění. Letos od ní totiž uplyne 32 let. Kromě svobody se ale 17. listopadu slaví také svátek studentstva. Nabízí se tak otázka, jak mladí vnímají roky 1989 a 1939 a jaký k nim mají vztah. Většinou si je spojují právě s oslavami svobody, na Jana Opletala, jehož smrt souvisí s druhým letopočtem, si už tak často ale nevzpomenou. Mnohdy za to podle mladých může vzdělávací systém.

Začínající tanečnice se na školách mnohdy potýkají s útoky na svůj vzhled. Tlak na výkon ze strany kantorů pak často dopadá na psychiku studentek, u některých může ponižování způsobit i poruchu příjmu potravy. Existují ale také konzervatoře, kde se žáci naopak učí, jak správně přistupovat ke svému tělu.

Koncert začal melodií kytary, postupně se přidávalo cello, klavír a zpěv. V kulturním centru Atrium Žižkov, dříve známém jako Povýšení sv. Kříže, odehrálo ve středu 13. října svůj koncert duo Kalle. Dvojnásobné držitele ceny Anděl, zpěvačku Veroniku Buriánkovou (30) a kytaristu Davida Zemana doprovodila akustická kapela.

Příběh se sice vypráví ve dvou různých jazycích, přesto stále česky. Studenti Filozofické fakulty UK sepsali a natočili pohádku pro děti se sluchovým omezením. Videopohádka O princezně Rózince a znakujícím království je dostupná v českém znakovém jazyce i mluvené češtině zároveň. Vypráví o neslyšící princezně a neslyšícím princi a o dvou královstvích, z nichž v jednom znakují a v druhém ne.

I když jsou vždy připraveni, přesun schůzek na internet nečekali. Skauti z celého světa už téměř rok plní kvůli pandemii koronaviru úkoly od vedoucích doma. Připravují tak rodičům snídani nebo staví jeskyně na zahradě. Zatímco v Česku se k návratu do lesů teprve schyluje, v Dánsku nebo USA už schůzky mimo klubovnu probíhají.