Archiv autora: Gabriela Zvonková

Už dávno není pravdou, že bez nazdobeného stromečku nejsou pravé Vánoce. Někteří lidé si místo voňavých jehličnanů kupují jmelí, umělé stromky, nebo se bez jednoho ze symbolů vánočních svátků obejdou úplně.

Netradičním způsobem pojala některá občanská sdružení demonstraci, která byla v hlavním městě 17. listopadu jednou z mnoha. Jako jedinou ji však neprovázely plamenné projevy, bučení a hrození pěstmi.

Kdo by si nepamatoval Cestu do pravěku nebo Vynález zkázy? Nebo Barona Prášila letícího na dělové kouli? Filmy z dílny Karla Zemana se staly inspirací nejen jeho následovníkům, ale také hrstce lidí, díky níž se dnes můžete nechat unášet atmosférou Zemanových filmových děl.

Tělocvičná jednota Sokol letos slaví 150 let od svého založení. Za tu dobu se změnilo mnoho. Především to, jak veřejnost vnímá Českou sokolskou obec.

K prvnímu kolu senátních voleb v Praze 2 přišla pouze necelá třetina registrovaných voličů. Jaké zastoupení mezi nimi měli ale mladí lidé?

Přes pět tisíc najetých kilometrů a návštěva šesti států. To byla dovolená Jakuba Juhaňáka a jeho kamarádů, kteří se takto rozhodli procestovat Evropu. Sbalili spacáky, sedli do auta a s tričky, na něž si nechali vytisknout Eurotrip 2010, vyrazili na pouť. Tři kluci a jedna slečna — taková byla posádka plně naloženého auta.

Půl roku v rozvojové zemi udělá s člověkem mnoho. Zvláště pak, když všechen čas tráví v nemocnici takřka bez vybavení a se zastaralými technologiemi. Jana Hladíková (28) odjela jako zaměstnanec Lékařů bez hranic na misi do Jižního Súdánu, kde teprve před sedmi lety skončila čtyřicetiletá občanská válka. Zajišťovala chod lékárny a starala se o správné dávkování léků a vakcín. Tam, uprostřed ničeho, pochopila, jaké to je nemít vůbec nic.

„K čemu je lidstvu krásná věda? K čemu je krása krásných žen? K čemu je svět, když není práva? K čemu je slunce, když není den?“ Zhudebněnou básní Hanuše Hachenburga, který v den svých patnáctých narozenin zemřel v Osvětimi, zahájil Daniel Dobiáš setkání k výročí vyvraždění rodinného tábora v Osvětimi – Březince.

Pozoruhodným způsobem se dva němečtí studenti výtvarného umění rozhodli otestovat širokou veřejnost. Na webových stránkách die-guillotine.com nechávají hlasovat o tom, zda mají zabít jehně. Hlavní rekvizitou celé akce je velká růžová gilotina.

Strávit část letních prázdnin jako vedoucí na dětském táboře není pro studenty středních a vysokých škol nic výjimečného. Jednadvacetiletá Gabriela Tiborová však netrávila svůj volný čas v českých luzích a hájích, ale odjela dozorovat na tábor do Ruska.