Archiv autora: Denisa Bartůňková

Na Washingtonské deklaraci si dával prvorepublikový prezident Tomáš Garrigue Masaryk záležet. Tento dokument, který zajistil Československu samostatnost, mnohokrát přepisoval a upravoval. Návštěvníci výstavy Století státního svátku v Akademii věd se o tom mohli přesvědčit na vlastní oči. V ručně psaném originále, který byl pět dní vystaven v galerii Věda a umění, jsou vidět i poznámky, které Masaryk do listiny vepsal.

Vysídlení Sedlčan patří mezi méně známé příběhy druhé světové války. Obyvatelé tohoto města se museli vystěhovat ze svých domovů, když na tomto území zřídili nacisté v letech 1943 až 1945 výcvikový tábor německých jednotek Schutzstaffel (SS). Domy obyvatel posloužily jako ubytování pro vojáky či jako cíle tanků. Příběh města připomíná v Městském muzeu výstava s názvem 75. výročí vystěhování Sedlčanska.

Cestovatel Jakub Šolc (22) se vydal sám na pěší túru severním Švédskem. Protože studuje geografii na Karlově univerzitě, chtěl vidět švédskou přírodu formovanou ledovcem, o které slyšel na školních přednáškách. Také toužil zjistit, jestli dokáže přežít v divočině odkázaný jen sám na sebe. Celkem chůzí strávil 25 dní od 17. srpna do 8. září. V současné době předává své zážitky a zkušenosti lidem na přednáškách v pražských knihovnách.

Umí vytvořit obraz, který se člověku promění před očima. Malíř Peter Herel (51) během patnáctiletého pobytu v Holandsku vyvinul novou techniku malby. Jeho obrazy vypadají podobně jako negativ fotografie, až po nasazení brýlí s růžovými skly lze zřetelně rozpoznat, co je na plátně namalováno. Snem Herela je, aby jeho obrazy pomáhaly při odvykání narkomanům či alkoholikům. Malíř vystavoval například od 10. do 15. dubna na Art Prague festivalu.

Svou lásku ke všemu čínskému objevil už v dětství. Malíř Jiří Straka (51) již na základní škole sbíral obaly s čínskými znaky a překresloval si je tuší. Nyní v Číně malbu vyučuje na Ústřední akademii v Pekingu. Umělec, který na čínském trhu prodává své obrazy i za půl milionu korun, vystavuje v galerii Zdeňka Sklenáře do 7. dubna porcelán.

Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka. Těchto pět postav, jež oživil Jaroslav Foglar v komiksu Rychlé šípy, slaví letos 80. výročí. Pro komiksového odborníka Tomáše Prokůpka jsou Rychlé šípy zásadním milníkem ve světě evropských kreslených příběhů. Výročí komiksu se oslavovalo například 23. března během celorepublikové akce knihoven Noc s Andersenem pro podporu dětské četby .

Ústní vyprávění příběhů, které je pro Romy velmi důležitou tradicí, se v samotné romské komunitě začíná pomalu vytrácet. I kvůli snaze zachovat zvyky a vzpomínky dalším generacím vnikla v Praze knihovna Romafuturismo. Je v ní zatím zhruba dvě stě padesát knih romských autorů.

Vlastník jaderné elektrárny pan Burns, otec Homer nebo jeho dcera Líza. Všem těmto postavám se v české verzi seriálu Simpsonovi v průběhu času změnil dabing. Čeští diváci mohou tento seriál sledovat již 26 let. Podle režiséra Zdeňka Štěpána mají na popularitě žluté rodiny ze Springfieldu velkou zásluhu právě herci, kteří propůjčují postavám svůj hlas. Ten je po odchodu dabéra velmi těžké nahradit.

Režisér Jiří Menzel letos v únoru oslavil osmdesáté narozeniny. Jeho jméno se lidem vybaví v souvislosti se snímky jako Postřižiny, Obsluhoval jsem anglického krále nebo Na samotě u lesa. Filmy, které režíroval, jsou známé napříč všemi generacemi.

Návštěvníci Goethe-Institutu mají možnost zažít literaturu úplně jinak, než byli doposud zvyklí. V prostorách tamní knihovny do konce března probíhá projekt s názvem Proměna VR. Pomocí virtuální reality se člověk může ocitnout v těle brouka a prožít si na vlastní kůži příběh první kapitoly z povídky Proměna od Franze Kafky.