Archiv autora: Barbora Vošahlíková

RECENZE: Dva roky odkládaný film s půlmiliardovým rozpočtem se konečně dočkal premiéry. Historické drama režiséra Petra Jákla o zrodu významné české osobnosti Janu Žižkovi divákovi slibuje nevšední podívanou. A té se mu také dostane. Tvůrce se totiž nebál vykreslit středověkou brutalitu. To z filmu dělá uvěřitelný příběh i přesto, že se jeho režisér chvílemi až příliš nechal unést fantazií.

GLOSA: Ekologičtí radikálové se zoufale snaží chránit planetu od znečištění. V onom úsilí ale určitá skupina lidí vymýšlí extrémní bizarnosti, kterými chce vykompenzovat neekologické chování zbytku lidstva. Například sdílením hygienických pomůcek. Že v některých případech hazardují se zdravím, jim nejspíš nevadí.

Tvůrci snímku Vyšehrad: Fylm splnili to, co slíbili. Hodina a tři čtvrtě nekorektní a sprosté podívané. I přes obavy fanoušků, že film bude jen laciným pokračováním původního seriálu, děj funguje a příjemně narušuje dnešní hyperkorektní dobu. Snímek však možná zklame fotbalové nadšence. Na plátně se totiž sport objevuje jen zřídka.

Do českých tříd nastoupily už stovky ukrajinských dětí. Podle pedagogů nemají problém se začleňováním do kolektivu ani s komunikací se spolužáky. Školám ale chybí učitelé, kapacity ve třídách i peníze.

REPORTÁŽ: Divadelní prostory Jatka78 na konci března naposledy ovládlo představení Putinovi agenti. To vychází ze stejnojmenné knihy zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt Ondřeje Kundry. Derniéra doslova vtáhla návštěvníky do děje a chvílemi vytvářela pocit, že náhodně vybraní lidé z publika byli opravdovými herci. Divadelní soubor Temporary Collective pod vedením režisérky Petry Tejnorové divákům představil v rámci konceptu live cinema příběh Roberta Racharžda, jediného usvědčeného ruského agenta po roce 1989 v Česku.

Jako by rodiče Vladimira Putina (69) věděli, čím se v dospělosti bude chtít stát – vládcem světa. Takový je totiž význam jeho křestního jména. V čele Ruska stojí už skoro 18 let. K tomu, aby se u moci udržel, však využívá prostředky, které jsou typické spíš pro diktátorské režimy. I když mu velká část jeho občanů důvěřuje, ve skutečnosti Rusko táhne spíš do záhuby, a spolu s ním i svou ideu o velkém vládci.

KOMENTÁŘ / Celebrity, média i firmy jsou pod drobnohledem uživatelů sociálních sítí, kteří samozvaně dohlíží na jejich korektnost. Významným terčem se v poslední době stávají influenceři. Stačí, aby prohodili nevhodnou poznámku nebo vtip a veřejnost je „zruší“. Ne nadarmo se pro to vžil pojem cancel culture, neboli „kultura rušení“. V řadě případů by však internetoví moralisté měli zrcadlo nastavit sami sobě.

Svět se připravuje na konflikt, který by mohl vyústit ve válku. Vladimirovi Putinovi se nelíbí, že chce Ukrajina vstoupit do Severoatlantické aliance (NATO), čímž se jasně profiluje jako prozápadní. Existuje proto intervence ukrajinského území. Zda o ni ruský prezident doopravdy stojí, zatím není jasné. Ukrajina má ale podporu Západu, který je v případě narušení její suverenity Ruskem připraven zasáhnout.

Chvíle stačila k tomu, aby strojvedoucímu ujel vlak i s cestujícími, když na trati Studenec-Križanov vystoupil, aby opravil poruchu brzd. Čtrnáctiminutovou událostí, která se stala před dvěma lety, se inspiroval režisér Jiří Havelka a vytvořil celovečerní snímek Mimořádná událost. Jako ve svém prvním filmu Vlastníci posadil různorodou skupinku lidí do uzavřeného prostoru a pomocí „čecháčkovských“ stereotypů vytvořil další satirickou komedii. Snaha o karikaturu české společnosti však zabrzdila svižnost děje.

Na první pohled se může zdát, že vznikla jen další multimediální střední škola. Zdání však klame. Škola U2B se rozhodla oslovit děti toužící po internetové slávě a otevřela speciální youtuberský obor. Ani opravdu vysoké školné ale úspěch nezaručí.