Archiv autora: Benedikt Lederer

Srdce nadšenců do záhad bijí radostí, jakmile se objeví nový kruh v obilí. Zato zemědělci mají do úsměvu daleko. Škodu na majetku jim nikdo neproplatí a na pozemek se chodí koukat desítky lidí. Chtějí vidět obrazec, který mnohdy nemusí být ani dílem mimozemských civilizací.

S pomyslným cejchem na čele může skončit novinář, který šel na zkušenou do oblasti vztahů s veřejností. To ale nemusí nutně znamenat konec v žurnalistické branži. Pokud má známé v médiích, tak se lze k profesi vrátit. Hrozí však, že člověk bude pracovat pod drobnohledem redakce.

V dějepisu na základních školách je dvacáté století často zjednodušováno kvůli nedostatku času. Možná i to je důvod, proč diváky zaujal seriál České století, vysílaný Českou televizí. Jeho autorem je spisovatel a literární historik Pavel Kosatík. Podle historika Zdeňka Špitálníka (26), jenž byl i odborným poradcem pořadu, však lidé nemusí porozumět složité formě cyklu, protože nemají dostatečné znalosti dějin.

Sundat hříšníkům okovy, zapomenout na jejich činy a ještě jim otevřít dveře k moci. Jestliže se zruší lustrační zákon, jak navrhuje KSČM, tak vše zmíněné hrozí. K vládnutí se tak budou moct dostat lidé, kvůli kterým už jednou český národ cinkal klíči. Pro budoucnost státu by to byl mílový krok zpět a ukázka kolektivní amnézie.

Není sice režisérem, přesto mu může mnoho českých diváků vděčit za shlédnutí velkých hollywoodských trháků. Aleš Danielis (60) pracuje jako programový ředitel v distribuční společnosti Cinemart a rozhoduje, který titul půjde do tuzemských kin. V rozhovoru vysvětluje, co přiláká do kin nejvíce lidí a jaké jsou důvody neúspěchu filmu.

Už student z pověsti Faustům dům neměl s penězi moc štěstí, a jak to tak vypadá, platí to i o dnešních vysokoškolácích. Měsíčně si během studia někteří vydělají od dvou tisíc až k deseti tisícům korun. Než se však měsíc nachýlí ke konci, tak už peněženka zeje prázdnotou. Vinu prý nese nízký příjem a neschopnost dlouhodobě šetřit.

Láska k druhému se nedá vyčíslit penězi, nač tedy drahý snubní prstýnek? Tento postoj zastává v průzkumu Generace20 polovina dotázaných mladých žen a mužů. Budoucím ženichům se za prsten nechce příliš utrácet a dívky o to ani nestojí. Obvykle se přitom cena „snubáku“ pohybuje kolem 10 tisíc korun.

Dát několik korun a vyhrát milion – sen snad všech sázkařů. Pravděpodobnost úspěchu je však nízká, hlavně pak ve sportce. Pokud ale člověk oželí sedmicifernou sumu, má naději, že peníze získá. V sázení na sportovní výsledky mu správný tip může ze stokoruny vynést až desetitisíce.

I s prázdnou kapsou může umělec uskutečnit svůj sen, stačí když je štědrý. Umožňuje mu to crowdfunding, který funguje na principu online sbírky. V Česku tento koncept nejvíce nahrává známějším jménům kulturní scény, neboť si díky větší fanouškovské základně mohou dovolit žádat o víc peněz.

Divadelní improvizátor zažívá kromě smíchu publika i bučení a letící papuče. Zvláště, pokud jeho pohotovost stagnuje. Přestože se oblíbenost této zábavy stále zvyšuje, nedá se jí živit. I tak si vystupující může přijít měsíčně se svým koníčkem až k dvěma tisícům korun.