Archiv autora: Anna Lacinniková

S letními prázdniny se nejen v parcích objevují skupinky nadšenců, kteří si přišli zacvičit jógu. Oproti tréninkům v sálech, se však musí lidé při cvikách mnohem více koncentrovat kvůli okolním ruchům. Podle lektorky jógy může člověk zažít intenzivní propojení s přírodou a zapomenout tak na každodenní starosti.

Hyperrealistické sochy mamutů a zvětšené modely hmyzu živí umělce Patrika Proška (42). Před čtyřmi lety se chtěl vymanit z oboru sochařiny, tak začal vytvářet umělecká díla přímo v přírodě. Během svých cest do zahraničí si vybírá náhodné přírodní objekty, ať už kamenné balvany, či ledovce, u kterých zvýrazňuje jejich kontury pomocí barvy. V přírodě tvoří bez povolení, za vandala se však sochař nepovažuje.

Vedle tradičního espressa nabízejí kavárníci běžně už i kávy připravené pomocí speciálních nádob, filtrů či varných baněk. K vidění byly podobné alternativní přípravy káv na festivalu Barista roku, který se konal 7. a 8. dubna v prostorách galerie Pragovka.

Veřejné čtení jmen obětí holokaustu pořádá Institut Terezínské iniciativy každoročně. Připomíná si tak lidi, kteří přišli o život v koncentračních táborech. Jedním z pravidelných návštěvníků pietní akce je i Jan Hauer (71).

Učitel jógy smíchu Petr Fridrich (46) byl v Česku prvním certifikovaným učitelem jógy smíchu. Pořádá veřejné semináře a kurzy pro budoucí lektory, kteří chtějí prostřednictvím smíchu pomáhat lidem zlepšovat jejich psychický a fyzický stav. Józe smíchu se Fridrich věnuje jedenáct let a jeho lekcemi prošlo přes tři sta lidí.

Po jednadvaceti letech se na jeviště Stavovského divadla vrací činohra Faust. Představili ji režisér Jan Frič s dramaturgy Martou Ljubkovou a Janem Tošovským ve zcela odlišném zpracování. Moderní inscenaci Goethova románu uvedlo poprvé Národní divadlo 15. března.

K výrobě šperků používá Denisa Vášová (32) pryskyřici, květiny ale i motýlí křídla. Kvůli netradičním materiálům, které používá, ale mnohdy sklízí kritiku od svého okolí. „Reakce lidí jsou dost rozporuplné. Někomu se zdá taková práce krásná a někomu nehumánní,“ svěřuje se Vášová. Výplň do svých šperků sbírá v přírodě a některé dostává od kurátorů výstav a botanických zahrad.

Dokumenty režisérky Heleny Třeštíkové o recidivistovi Reném nebo narkomance Katce znají i mnozí studenti. Učitelé tyto filmy promítají už i dětem na základních školách jako odstrašující příklad. Jméno režisérky si ale vybaví spíše starší generace. S cílem upozornit na tvorbu Třeštíkové i mladší obecenstvo uspořádal Studentský spolek Agora 27. února debatu pod názvem Jak zachytit život.