Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Piráti zaútočili na Island. Jsou třetí nejsilnější v parlamentu

Předvolební průzkumy jim dlouho předpovídaly výhru, nakonec skončili až na třetím místě. Islandským Pirátům se tím ale stejně podařil výsledek, který jim mohou závidět Piráti na celém světě. Ve své zemi naplno konkurují tradičním politickým stranám a v předčasných říjnových volbách se jim podařilo až ztrojnásobit počet svých zástupců v parlamentu. K historickému úspěchu jim pomohla hlavně kauza bývalého premiéra Sigmundur Davída Gunnlaugssona, který měl ukrytou firmu v daňovém ráji.

Píše se pátého dubna roku 2016 a premiér Islandu Sigmundur Davíd Gunnglaugsson rezignuje na svou funkci. Ostrov zažívá zemětřesení po objevení offshoreové firmy důležitého politika. Dohromady s manželkou měli ukrytou společnost na Britských Panenských ostrovech, která tajně investovala až milióny dolarů. Unikal tak placení daní ve své zemi. Firmu navíc v několika rozhovorech před vypuknutím aféry zatajil a byl usvědčen ze lži a ztratil důvěryhodnost. Díky této kauze a hospodářské krizi Islandu z roku 2008, kdy se ekonomicky propadly místní veliké banky, narostl v zemi zájem o nové politické subjekty jako jsou právě Piráti.

„Tyto strany se tvrdě vymezují vůči zavedeným pravidlům a aktérům. Postoje, na které lidé při krizi uslyší,“ vysvětluje analytik think-tanku Evropské hodnoty a odborník na kyberbezpečnost Vladimír Bizík. Znepokojení Islanďané si po kauze vynutili předčasné parlamentní volby, které se uskutečnily letos v říjnu.

Využili situace

Islandská Pirátská strana existuje teprve čtyři roky, ale do parlamentu se již dostala – v předchozích volbách získala tři křesla. Největšího zájmu se islandským pirátůmdostalo v průběhu letošního roku, V předvolebních průzkumech dlouho patřili na první pozici. Po rezignaci premiéra dokázali nejlépe využít situace v zemi a získali na popularitě. Po sečtení hlasů se jim podařilo až ztrojnásobit svůj počet míst na 10 a získat celkové třetí místo ve volbách. „Žádná jiná Pirátská strana v Evropě podobně srovnatelný úspěch nemá,“ říká Bizík.

Historický výsledek potvrzuje také předseda českých Pirátů Ivan Bartoš. „Islandští ‚Píratar‘ jsou aktuálně nejúspěšnější stranou našeho hnutí, i když situace v zemi je vzhledem k několika kauzám velice specifická,“ vysvětluje. Pirátské strany napříč Evropou se navzájem podporují a snaží si sdílet zkušenosti. „Ale jejich úspěch si jako Češi rozhodně nepřivlastňujeme,“ dodává Bartoš. Svou roli na výsledku hraje i nízký počet obyvatel kolem 300 000 tisíc.

Populace Islandu umožňuje o něco důvěrnější komunikaci mezi stranami a voliči. „Piráti mohou s mladými lidmi snadno komunikovat a nemusí je oslovovat pouze přes masová média, na které oni příliš neslyší,“ říká Bizík. Situaci přirovnává například k českým komunálním volbám, ve kterých mají občané k politikům o něco blíže. Přímá demokracie, jeden z požadavků Pirátů, se podle něj v zemích jako je Island zavádí nejlépe. Důležité jsou totiž úzké vazby mezi občany a veliký zájem o politiku. Volební účast čítala lehce pod 80 % a i to se v zemi označuje jako neúspěch, protože byla nejmenší v historii. Účast vynikne zejména ve srovnání s Českou republikou, kde v posledních volbách do Poslanecké sněmovny přišlo k urnám kolem 60 % voličů.

Ostrov nahrává referendům

Program Pirátů se nejlépe realizuje v zemích s malým počtem obyvatel. Ti z islandské strany chtějí například zavést internetová referenda. Podle tamní partaje by měl mít každý právo na to navrhovat zákony a pomocí celonárodních referend je přes počítač schvalovat. „V jiných mnohamiliónových státech by bylo nesmírně složité takové věci zavádět, proto mě výsledek Pirátů zrovna na Islandu příliš nepřekvapuje,“ říká Bizík.

Úspěch jiné Pirátské strany v Evropě však nepředpokládá. „Tyto strany existují už kolem deseti let a zatím dostatečný počet voličů neoslovily. Jejich témata se dostanou do veřejného prostoru, ale nemusí být nutně provázeny také volebními úspěchy,“ vysvětluje. Situaci na Islandu bude důkladně sledovat také český pirát Bartoš. „Pokud se jim podaří v této dobré pozici něco prosadit a potvrdí tak možnost realizace, může to být i dobrým signálem pro nás. Uvidíme, co by mohlo fungovat,“ říká.


Jakub Šedivý
Jakub Šedivý
V Generaci20 působím již třetí semestr. Baví mě na ní volnost při výběru témat. Rád píši o zahraničních politických událostech, protože si díky nim udržuji přehled o dění ve světě. Mezi mé záliby patří hlavně elektronická hudba.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.