NHL letos slaví 100 let, na velký milník však téměř neupozorňuje
Konečně viděli na vlastní oči nejslavnější hokejovou soutěž na světě. Redaktoři serveru nhl.cz Michal Belšán a Jan Šlapáček se letos poprvé v životě vydali pracovně na americký kontinent. Oba sledovali NHL již od dětství. Posledních šest let se jí díky své práci věnují intenzivněji. Na začátku letošního roku se rozhodli, že zápasy kanadsko-americké ligy chtějí konečně vidět přímo na místě. Zámořská soutěž na ně jako na novináře zapůsobila především svými zvyklostmi. „Například uprostřed šatny je velké logo klubu, na které se ovšem nesmí šlapat,“ vysvětluje jednu z tradic Belšán. „Pošlapat logo by se bralo jako zneuctění týmu,“ doplňuje.
Podobný názor jako Belšán zastává i redaktor deníku Sport Zdeněk Janda, který byl v zámoří kvůli zámořské soutěži už asi patnáctkrát. „Vůbec se to nedá srovnávat s Českem. NHL na tradici a své image pracuje desítky let, z hlediska marketingu a propagace je mnohem dál než česká extraliga,“ domnívá se. Díky propracovanému marketingu by se NHL na rozdíl od české soutěže dokázala v případě nutnosti obejít i bez sponzorů.
Kanadsko-americká liga je pověstná i svým kvalitním servisem pro novináře. „Pořadatelé mají pro redaktory připravené veškeré poznámky, na které si člověk vzpomene, přibližně na dvaceti stranách oboustranně popsaných. V Česku by si redaktor musel udělat vše v rámci rešerše,“ vysvětluje Belšán. „Statistiky už jsou k dispozici na dopoledním rozbruslení před zápasem. Jsou tam všechny možné tabulky NHL – jak týmové, tak individuální,“ dodává Janda. Ke každému hráči je dodán rozpis, kdy naposledy bodoval nebo dal gól a kolik mu jich chybí do nějakého milníku. Evropa v tomto směru za zámořskou soutěží zaostává.
Horší atmosféra
Jedna věc však české novináře zaskočila. I když NHL letos slaví stoleté výročí od založení, samy kluby tímto historickým milníkem nijak nežijí. Malá zmínka na oficiálním webu nhl.com, pár plakátů, občas reklamní spot na stadionu, nic víc. Situaci zachraňují američtí novináři, kteří se v článcích zaměřují na historii zámořské ligy a důležité události, které se za dobu její existence staly.
Pokud českým novinářům při zápasech zámořské soutěže něco vadí, je to až příliš poklidná zápasová atmosféra. Oproti české extralize není v NHL zvykem, že by se fandilo po celý zápas. „Lidi tam mlčí. Aby se začalo fandit, tak musí zavelet hlasatel prostřednictvím multifunkční kostky zavěšené na stropě uprostřed arény. V Česku je během zápasu povzbuzování lepší,“ popisuje Belšán. „Nemají žádné bubny nebo tak. Většinou se fandí ve stylu: Let’s go (Do toho! – pozn. red.) a název klubu. Když ale třeba v Chicagu při play-off začne zpívat hymnu celá hala, jde z toho mráz po zádech,“ připouští Janda.
Krajané jsou nejžádanější
Další mínus je z hlediska novináře vzdálenost šaten domácího a hostujícího celku na stadionech. Po zápase si tak zpravodaj musí vybrat, za kým půjde. „Pokud se člověk v jedné kabině zdrží, tak následně už nic nestihne. Zvlášt´ u hostujícího týmu, který pospíchá po zápase k letadlu,“ říká Janda. NHL má však pro hokejisty jasně definovaná pravidla pro styk s veřejností. Z každého mužstva musí minimálně tři hráči poskytnout po zápase rozhovor.
Čeští novináři odlétají do zámoří nejen kvůli samotné NHL, ale i kvůli rozhovorům s českými reprezentanty.V posledních pěti letech není největší zájem pouze o Jaromíra Jágra na Floridě, ale také o Jakuba Voráčka, který působí ve Philadelphii. Za útočníkem s číslem 93 na zádech jezdí tuzemští žurnalisté nyní asi nejčastěji. Je takový pohodář,“ popisuje Voráčka novinář Šlapáček. „Vždy se mi snažil vyjít vstříc,“ přidává se Janda. Výkony na ledě se Voráček posledních pěti letech pravidelně zařazuje mezi nejproduktivnější Čechy v NHL. O důvod víc, proč nejslavnější hokejovou soutěž světa vidět na vlastní oči.
