Na Mezinárodním tanečním festivalu se předvedli Transformeři i ruský Ivánek
Místo před kulturním domem, nevěřícně stojím u sportovní tělocvičny, kde se má konat 47. ročník tradičního Mezinárodního tanečního festivalu v Ústí nad Labem. Sportovní hala je však k nepoznání. Parket je ohraničený modrými koberci, které společně s ubrusy na stolech ve VIP části dodávají místu na velkoleposti. U vedlejšího stolu si všímám Kamily Tománkové, letošní profesionální tanečnice z televizního pořadu StarDance nebo bývalé porotkyně stejnojmenné show Evy Bartůňkové.
Nastěnka a Ivánek předvádějí svou choreografii na hudbu z filmu Mrazík. Zdroj: Aneta Řezníčková
Sobotní program začíná Mistrovstvím České republiky v Show dance a formacích. Při této disciplíně si volí taneční páry vlastní hudbu. Sál ožívá melodiemi z filmu Mrazík a na parket nastupuje pár převlečený za Ivánka a Nastěnku. Jejich vystoupení mě okamžitě strhává, kostýmy i pohyby dvojice jsou věrohodné a já hltám každý Nastěnčin pohyb. Několik lidí z publika dokonce zpívá text společně s hudbou. Pohádkové téma je pro tento večer však jediné. Poté ho střídají dvě válečná témata s motivy Pearl Harbor nebo choreografie s názvem Židovka.
Přestože je většina stolů obsazených, všímám si, že tribuny jsou zaplněné zhruba jen ze dvou třetin. Návštěvnice Eva Marková mě však upozorňuje na jistý posun: „Letos je tu rozhodně více lidí než minulý rok,“ konstatuje. I tak se však soutěžnímu páru, který zrovna předvádí choreografii na téma Transformers v latinsko-americkém provedení, dostává bouřlivého potlesku.
Jejich hudba i kostýmy jsou naprosto odlišné od ostatních účinkujících. Žádné společenské šaty nebo oblek, žádná melodie, kterou by si člověk mohl prozpěvovat. V mnoha ohledech mi choreografie ani nepřipadá jako společenský tanec. Tanečnice Kateřina Hrstková má na sobě žluté legíny a krátké triko. Připomíná tak Bumblebee z filmu Transformers. Tento snímek je specifický především roboty takzvanými autoboty, kteří se mění v auta či jiné elektronické stroje. Společně s partnerem Lukášem Bartůňkem napodobují trhavými pohyby na elektro hudbu právě postavy z tohoto filmu. V tu chvíli si přeji umět tancovat stejně jako Hrstková. Každá zvedačka, kterou pár udělá, si vyslouží aplaus publika.
Dva měsíce tréninku
Na festivalu se konalo i Mistrovství České republiky ve formacích.
Naprostá odlišnost se páru vyplatila, od porotců dostali ze všech účinkujících nejvíce bodů a již po čtvrté za sebou obhájili titul mistrů České republiky v Show dance v latině. O přestávce zastavuji Bartůňka a dozvídám se, že vymyšlení takové choreografie zabere zhruba šedesát dnů. „Ty dva měsíce jsou opravdu hraniční doba. Člověk stráví půlku času nad výběrem a stříháním hudby, která je velmi důležitá, a nad prvky, které v choreografii použije,” říká Bartůňek.
Taneční pár se dokázal do své role opravdu vcítit, čehož si podle potlesku a ohlasu všimli i diváci. Důvodem může být vlastní tvorba. Na rozdíl od některých jiných párů, kteří si na sestavy najímají choreografy, si Bartůněk s Hrstkovou vše vymýšlejí sami. „Víme co chceme a máme dobré nápady. Když speciálně najatý choreograf vymýšlí páru celou sestavu, nemusí to dvojici vždycky sednout,” vysvětluje mistr republiky.
Loňský ročník byl pestřejší
V tu chvíli hlásí moderátoři další část programu – finále premiérové soutěže visegrádské čtyřky a jiné mezinárodní šampionáty. Přestože mi program přijde nabitý, návštěvnice Marková je jiného názoru: „Letos mi přijde chudší. Za prvé mi loňský ročník přišel lépe a zábavněji moderovaný, za druhé se mi líbilo, že minule tancovaly i malé děti, což bylo pro program obohacující. Mohlo jim být tak osm let,“ říká. Letos se soutěže účastnily jen juniorské páry, kterým mohlo být zhruba čtrnáct let.
Při latinsko-americkém jivu se tanečníci pohybovali neuvěřitelnou rychlostí. Zdroj: Aneta Řezníčková
Přijde mi, že se hlediště více zaplnilo a občas je i v průběhu vystoupení slyšet aplaus fanoušků. Možná proto, že lidé chtěli poznat i tanečníky z jiných zemí. Všímám si rozdílů mezi publikem ve VIP sektoru a lidmi na tribuně. Z tribun je slyšet větší podpora, dokonce i výkřiky a pískání. Soutěžícím na parketu to očividně dělá dobře a usmívají se na své fanoušky. Nejvíce viditelný kontakt s publikem je u italských tanečníků, kteří si o potlesk očividně říkají, protože na parketu dělají neuvěřitelné zvedačky a srandičky, lidé jásají. Nevěřím svým očím, pohyby tanečníků vypadají při jivu, svižném a skákavém latinko-americkém tanci, jako ve zrychleném filmu.
