Recenzent koncertů: Při psaní o oblíbené kapele je potřeba si držet odstup
Matěj Chalupa se věnuje hudbě od malička, hrál na klavír, na flétnu a později se naučil i na kytaru. Také je studentem oboru popularizace hudby a organizace hudebního života v Ústí nad Labem. Protože začal v roce 2012 přispívat do Easy Magazinu, časopisu pro středoškoláky, rozhodl se spojit svou lásku k hudbě a psaní. Ve webzinu coreMusic zaměřující se na tvrdší hudbu, například hardcore, působil dva roky, ale na začátku letošního roku se rozhodl odejít. „Chtěl jsem se věnovat širšímu hudebnímu spektru, proto jsem přešel do časopisu Rock&Pop, kam pravidelně přispívám recenzemi koncertů, alb, rozhovory, nebo samostatnými články o kapelách,“ vysvětluje Chalupa. Mimoto své reportáže zveřejňuje na hudebním webu iReport.
Když je na koncertě, ze kterého píše recenzi, snaží se soustředit hned na několik věcí: „Někdo se zaměří na projev kapely, jiný na vizuální podobu koncertu. Podle mě je ideální spojit vše dohromady a hlavně si všímat zajímavých momentů. Takových, které daný koncert odlišují od ostatních. Něco, co zkrátka není k vidění všude,“ říká Chalupa. Jako příklad jedinečné chvíle uvádí žádost o ruku na vystoupení rockového zpěváka Bryana Adamse letos v říjnu. Největší výhodu své práce recenzent vidí v tom, že má možnost jít na akce, na které by se běžně nedostal, nebo by ho ani nenapadlo na ně jít. Díky členství v redakci iReport se podíval třeba na předávání hudebních cen Ankety Žebřík 2015.
Nemít velká očekávání
Chalupa přiznává, že většinou píše o hudebních žánrech, které ho zajímají a baví. Nestává se mu příliš často, že by šel na kapelu, kterou nemá rád či ji nezná. „Je to jednodušší, když píšu o srdcové kapele. Vím o ní víc a mám okoukané její koncerty,“ sděluje Chalupa. Na druhou stranu si ale musí držet odstup a nemůže oblíbenou skupinu jenom chválit. Podle něj je důležité nemít velká očekávání a na všechny kapely hledět podobně. A hlavně – nikomu nepromíjet chyby.
Osobně by se do recenze o koncertu kapely, kterou vyloženě nemá rád, nepouštěl. Nelákalo by ho vystoupení hodnotit a raději by přenechal prostor kolegům, kteří by text zpracovali lépe. Jak Chalupa říká: „V každém případě by si autor měl za recenzí stát, nepřejímat názory ostatních a nepsat to, co by většina lidí chtěla číst.“ Dodává také, že i když se musí pustit do práce, která ho tolik neláká, je podle něj důležité zůstat u věcných připomínek a nedat najevo svůj odpor.
Nejzajímavější je pro něj, když píše o něčem, co zaslechl úplnou náhodou. Což byl případ anglické kapely Arcane Roots, která zahrála v pražském klubu Roxy v rámci akce Free Mondays. Ta se opakuje každé pondělí a snaží se představit zajímavé tuzemské i zahraniční skupiny. Chalupa sice předtím o Arcane Roots slyšel, jejich hudbu ale příliš neznal. Z koncertu odcházel nadšený. Podle něj je přesně tohle výhoda festivalů jako Rock for People: „Třeba jen náhodou procházím areálem a zaslechnu písničku, která mě donutí zastavit se a poslouchat.“
Zarytí fanoušci
Při hledání podkladů pro článek postupuje Chalupa podle toho, zda kapelu zná či ne. Pokud ano, podívá se jen na seznam písní, které na koncertu zazní, aby věděl, co ho čeká a s kterými vystoupeními ho bude moct srovnávat. V případě neznámé kapely si hledá základní informace a poslouchá alba, která vyšla. „To ale není vždycky možné. Někdy se účast na koncertu potvrdí až v samotný den a není tedy tolik času si všechno najít,“ říká Chalupa. Když si podrobnosti o skupině zjistit nestihne, hledá je až při psaní recenze. Někdy ji zpracuje hned, jakmile se dostane po vystoupení k počítači, jindy její vytvoření nechá až na ráno.
Podle recenzenta je největší nevýhoda při psaní o hudebních koncertech názor zarytých fanoušků. Vzhledem k tomu, že jsou dojmy hodně individuální, recenzent a návštěvník koncertu se mohou v názorech rozcházet. Nezřídka se stává, že po vydání článku fanoušci text kriticky hodnotí a někdy se obují přímo do autora. „To je ale docela očekávané a patří to asi ke každé podobné činnosti. Sto lidí, sto chutí.“ komentuje Chalupa.