Zrušil svůj Facebook a zjistil, kdo jsou opravdoví přátelé
Petr Babka (26) si zrušil profil na sociální síti Facebook (FB) z mnoha důvodů. Hlavním z nich byla ztráta času. Babka má dnes díky svému rozhodnutí daleko silnější vztahy s přáteli a cítí se svobodnější. Když si uvědomil, že většina jeho přátel si ze svého profilu dělala deníčky, kam psala své pocity a sdílela fotky bez rozmyslu, rozhodl se z FB odejít. Díky tomu zjistil, že jeho dvě stě přátel je ve skutečnosti dvacet, ale zato opravdových. „Těm lidem se teď věnuji co nejvíce můžu. Dá se říci, že to byla velká zkouška přátelství, za kterou jsem velmi rád,“ svěřil se Babka.
Podle jeho slov se kvůli FB vytrácí osobní kontakt mezi lidmi. Kamarádi mu už kvůli životním událostem, jako je povýšení v práci nebo dokončení vysoké školy, nevolali. „Napsali to na svůj profil třem stovkám přátel najednou a čekali, kdo se ozve. Dříve to byl živý dialog, nikoli status a očekávání,“ vysvětluje Babka.
Tento přístup vadí i studentce Veronice Svítilové (20). Proto si chce FB zrušit a začít psát dopisy, které podle ní opět prohloubí vztahy a navíc vždy udělají velkou radost. „Chci znát pocity mých přátel, když se v jejich životě stane nějaká událost. Sdílet to s nimi a být nablízku nejen zeleným puntíkem, který u nich na monitoru symbolizuje mou přítomnost,“ říká Svítilová. Protože si myslí, že největší překážka pro odepsání je dojít pro obálku a známku, má v plánu je vkládat do dopisů.
Jediné, co ji dodnes na FB drží, jsou skupiny, kde probíhají hromadné konverzace ohledně školy, práce nebo různých srazů. „Kdybych nepotřebovala být v kontaktu se spolužáky kvůli škole, hned si profil zruším. I když se totiž na Facebook přihlásím původně na pár minut, jsem tam třeba půl hodiny a bere mi to čas,“ stěžuje si Svítilová.
Kontrola vlastních příspěvků je nutná
Oba respondenti se shodli na tom, že další důvod pro zrušení FB je pocit nesvobody. I když po přihlášení na tuto sociální sít´ chtěl Babka vyřešit jen důležité věci, vždy byl po přihlášení sváděn k tomu „projet“ si alespoň FB zeď a podívat se, co je nového. „Bylo to takové kolečko, viděl jsem, jak kamarád sdílí své fotky a dostal jsem chut´ se také s něčím pochlubit,“ říká Babka. Svítilové se to stává dodnes.
Už jen myšlenka toho, že by na nový příspěvek nikdo nereagoval, je částečně frustrující. „Spousta lidem v takovém případě alespoň trošku klesne sebevědomí,“ myslí si Svítilová. Kdyby však reakce byly, zajímala by se o to, jaké a proč. A tak se člověk stává závislým na svém vlastním příspěvku. Čím více se sdílí, tím delší čas lidé Facebooku obětují. Jsou prostě zvědaví, co na to řeknou ostatní.
