Podvodníci vydělávají na novém občanském zákoníku
Možnost dobrovolného rozšíření pojištění odpovědnosti proti psychické újmě. To je například jedna ze změn, jež přinesl nový občanský zákoník, který platí od začátku roku. S touto novelou se ovšem objevila i řada lidí, kteří chtějí na změně v legislativě vydělat.
„Zavolala mi nějaká slečna a představila se jako obchodní zástupkyně Asociace pojišt´oven České republiky. Říkala, že si všechny stávající pojistné smlouvy musím předělat v souladu se zněním nového občanského zákoníku,“ líčí Pavel Novotný z Tábora. Ovšem taková společnost neexistuje a falešní „pojišt´ováci“ sází na neznalost klientů. Jediné, co Novotného zachránilo od stornování svých dosavadních závazků k jiným pojišt´ovnám, bylo to, že „pojišt´ovacímu agentovi“ nepodlehl. „Mám člověka, který se o mě v tomto směru stará a nechtěl jsem nic měnit,“ říká Novotný.
Agentka fiktivní společnosti totiž na Novotného naléhala s tím, že mu sjedná schůzku s pojišt´ovacím makléřem nebo finančním poradcem, který mu smlouvy zruší a předělá. Také důrazně Novotného ujišt´ovala, že si pojištění odpovědnosti proti psychické újmě musí udělat. Což je ovšem lživé tvrzení.
Poradci nejednají fér
„To, že vašeho klienta zblbne nějaký makléř, se stává pořád. Zruší smlouvy a uzavře jiné, shrábne provizi a odejde. Klienti pak se zděšením zjišt´ují, na jaké blbosti a u koho jsou ve skutečnosti pojištění,“ říká Marcela Chmátalová z ČSOB pojišt´ovny a dodává, že v takovýchto případech záleží na tom, zda se lidé nechají finančním poradcem přechytračit či nikoliv. Předělání smluv totiž není trestné. Podle Chmátalové to ale vypovídá o neserióznosti těchto poradců.
To se ovšem nedá říct o lidech pracujících pod Asociací pojišt´oven České republiky. „Žádný zákon neukládá povinnost kontrolovat podmínky a nastavení smluv. Společně se lživým tvrzením o existenci Asociace pojišt´oven České republiky se jedná o klamavou obchodní praktiku dle zákona o ochraně spotřebitele,“ uvedl právník Jan Michl. Dle jeho slov jde o přestupek nebo právní delikt. O trestný čin by se jednalo, pokud by poškozenému vznikla škoda nad pět tisíc korun. V takovém případě hrozí po prokázání viny pachateli trest odnětí svobody od dvou let výš.
