Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Není nutné naučit se číst a psát již v první třídě, říká zakladatelka alternativní školy

Na alternativních základních školách Montessori jsou děti vedeny k samostatnosti. Určují si, co a kdy se budou každý den učit, využívají speciální pomůcky a hodně o všem diskutují. Jana Sokolová (44) je jednou ze zakladatelek těchto škol v České republice. Na škole sídlící v Modřanech působí již dvanáct let a se svými žáky si tyká.

Co vás vedlo k tomu, že jste opustila běžnou základní školu a založila v Modřanech školu Montessori?
Existovala zde již alternativní Montessori školka, ve které měla má kamarádka své dvě děti. Nejenom ona, ale i více rodičů chtělo, aby existovala na tuto školku nějaká návaznost. Mně samotné byly principy fungování Montessori škol blízké, a tak jsme se s kamarádkou rozhodly, že ji v Praze založíme. Za dvanáct let, co na škole působím, jsme tuto metodu rozšířily i na druhý stupeň. Původ má ale v Itálii. Založila ji pedagožka a vědkyně Maria Montessori.

Čím se tato škola liší od jiných základních škol?
Liší se hlavně tím, že zodpovědnost při učení je nejvíce kladená na samotné děti. Učitel zde není v roli toho, kdo všechno ví a všechno předává. Děti jsou vedeny k tomu, že si co nejvíce informací zjišťují a získávají samy pomocí mnoha pomůcek.

Jakých například?
Třeba pomocí barevných geometrických tvarů, kartiček se slovy a tak dále. Děti si hrají a zároveň se s nimi učí. Hodně mezi sebou také diskutují. Při každém zahájení nějakých nových aktivit se scházíme na modrém koberci uprostřed třídy, takzvané elipse. Tam s dětmi vždy probíráme, co je bude čekat. Je to takové centrum dění.

Může na škole učit každý pedagog, kterého tento systém zaujme?
Já sama jsem musela absolvovat, stejně jako každý, kdo se této práci v alternativních školách chce věnovat, roční kurz, který je akreditován MŠMT a je zakončený diplomovou prací. Poskytovatelem je Montessori ČR, jež se nachází v Modřanech. V kurzu jsem pochopila principy tohoto vzdělávání, naučila se pracovat s novými pomůckami a jiné potřebné věci.

Děti vám tykají, což není zrovna obvyklé. Neubírá vám to na autoritě?
Nic takového jsem zde za dvanáct let působení nezaznamenala. Necháváme rozhodovat děti, jak nás budou oslovovat. Většina tyká, ale jsou i jedinci, kteří oslovují „paní učitelko“.

Ve třídě máte poměrně věkově rozdílné děti. Je to pro ně přínosem nebo jste se setkala i s nějakými problémy?
Tento systém funguje dobře. Já mám nyní děti z první, druhé a třetí třídy. Říkáme tomu trojročí. První trojročí je první, druhá a třetí třída dohromady. Prvňáků je méně než v klasické třídě. Tím pádem se s nimi i lépe pracuje a mohu se dětem společně s asistentkou individuálně více věnovat. Sezvu si pak například k novému tématu jen určitou skupinku zájemců a mám větší kontrolu nad tím, zda učivo všichni chápou a jestli nepotřebují pomoci. Další výhodou je, že starší děti si přijdou velice důležité, když mohou mladším s něčím pomoci. Mladší děti se nestydí se jich zeptat a požádat o pomoc.

Hodně se diskutuje o volnosti dětí při výuce, která je na školách Montessori velká. Mají děti nějaký rozvrh, či plán, který musí plnit?
Ano, plní plán podle rámcového vzdělávacího programu. Jsou zde výstupy určené pro první tři roky. Když děti odcházejí z prvního trojročí do druhého, měly by zvládat to, co je určené rámcově vzdělávacím programem. V naší škole není dané, že se děti musí naučit číst a psát hned v první třídě. Kdo na to potřebuje více času, může to dohnat i později. Naopak děti, kterým jde vše rychleji a dobře, se mohou posunout a učit se ve druhé třídě například vyjmenovaná slova.

Je možné při tomto systému výuky hodnotit děti známkami?
Klasické známkování stupni 1 až 5 u nás možné není. Proto jsou děti nejen v průběhu roku, ale i na vysvědčení hodnoceny slovně. Co se formy týká, máme tabulky, ve kterých jsou napsány okruhy nebo oblasti učiva a k nim se vyjadřujeme. Dále se více zaměřujeme na klíčové kompetence. Tedy kompetence k učení a pracovní kompetence. K tomu se vyjadřujeme v osobním dopise. Je to sice časově náročné, ale umožní nám to lépe vystihnout úroveň znalostí a dovedností daného dítěte.

Mají děti také prostor pro sebehodnocení?
V prvních třech letech mají své takzvané myšlenkové mapy, kde je zaznamenaný přehled učiva, které by měly zvládnout. Učíme je, aby se v ní orientovaly. Například tak, že to, co mají za sebou a umí, si vybarví. Poté dostanou indexy, které fungují na stejném principu a mají je až do deváté třídy. Tyto indexy jsou svou formou dělány už pro větší děti a obsahují i listy s takzvanou prezentací, do kterých se děti zapisují podle toho, kterých plánovaných akcí se chtějí zúčastnit.

Střední školy Montessori v České republice zatím nejsou. Jak vaši absolventi zvládají přechod na běžný typ výuky?

Zaznamenali jsme hlavně to, že naše děti, které jsou zvyklé o všem diskutovat a společně řešit problémy, najednou neměly prostor pro svůj vlastní názor. Musely přijmout jiná pravidla. Já sama se domnívám, že by nebylo od věci, kdyby se diskuse se žáky stala běžnou i na středních školách. Aktivní žák si učivo osvojí určitě lépe, než žák pasivní.


Tereza Pořízková
Tereza Pořízková
Jsem studentkou třetího ročníku Vyšší odborné školy publicistiky. Mezi mé koníčky patří především sport, psaní, navštěvování kultury, tanec a cestování. Mám ráda přírodu a využívám ji jak k relaxu tak k zimním či letním sportům, jako jsou například jízda na kole, či lyžování.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.