Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Happeningy na podporu Tibetu nemají podle některých téměř žádný dopad

Svobodu Tibetu. I takové bylo heslo, které před čínskou ambasádou v Praze křičelo asi tři sta lidí. V rámci Světového dne Tibetu, který připadá na 10. března, lidé v České republice vyjádřili svůj nesouhlas s porušováním lidských práv. I někteří účastníci se však domnívají, že podobné akce nemají velký dosah.

Nejrůznější akce a události upozorňující na okupaci Tibetu Čínskou lidovou republikou, která začala v roce 1950, se tradičně konají během celého března i v České republice. Jednou z nich byl happening s názvem „Čína chrání lidská práva? Nesouhlasím!“, kterého se podle odhadů organizace Amnesty International zúčastnilo tři sta lidí. Pomocí vzkazů v papírových bublinách vyjádřili svůj nesouhlas s porušováním základních práv na území „střechy světa“. Někteří návštěvníci happeningu však nevěří, že by tím mohli situaci zlepšit.

„Takové akce jsou pouhé výkřiky do tmy a nic nezmění,“ myslí si Matyáš Tůma, který na podobné happeningy chodí jen zřídka. Raději podle svých slov posílá pravidelné finanční příspěvky nejrůznějším humanitárním organizacím. Považuje to za efektivnější způsob, jak pomoci v Tibetu. „Těm lidem je jedno, že někdo v České republice křičí před čínskou ambasádou, potřebují vybudovat například školy,“ dodává.

Zapojila se i kapela Zrní

Vyjádřit podporu Tibetu a upozornit na porušování základních lidských práv přišla i kapela Zrní. Členové skupiny se shodují, že podobné happeningy viditelně nezmění současnou situaci, zvláště když se jich účastní pouze pár stovek lidí. Myslí si však, že i přesto mají tyto akce význam. „Věříme, že někde se tato vyslaná energie odrazit musí. Opakované vyjadřování podpory vytvoří nakonec určitý tlak, alespoň na naše politiky, aby otázky lidských práv při obchodních jednáních neopomíjeli,“ uvádí zpěvák Jan Unger.

Pomocí nápisů, jako například „Učíme se od Číny sociální stabilizaci? Nesouhlasím!“, vyjadřovali lidé svůj odmítavý postoj i vůči některým výrokům prezidenta Miloše Zemana. Ten na podzim loňského roku řekl při zahraniční návštěvě v Číně, že se chce od Pekingu učit, jak stabilizovat společnost. Tento postoj mu však mnozí vytýkají. „Jsem tu, abych upozornil na to, že lidský práva se v Tibetu porušují už mnoho let. A proto si nemyslím, že bychom se od Číny měli učit, a to v jakékoli oblasti,“ říká účastník happeningu Pavel Mrtka.

Solidaritu Tibetu vyjadřuje během března mnoho evropských států. V řadě zemí se 10. března lidé shromažďují předčínskými ambasádami a protestují proti nadvládě země na území Tibetu. Právě v tento den v roce 1959 vypuklo povstání v hlavním městě Lhase, které podle odhadů některých historiků přneslo 87 tisíc obětí.


Nikol Dobrá
Nikol Dobrá
Matika je mou noční můrou a psaní mou vášní. Právě proto jsem se rozhodla pro studium na Vyšší odborné škole publicistiky. V Generaci20 působím jako redaktorka. Dopředu mě v životě pohání latinské heslo "In omnia paratus" a litry dobré kávy.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.