Čeští politici se neshodují ve věci ochrany hranic Schengenu
Přednáška pořádaná Klubem mladých politologů zahrnovala panelovou diskuzi na téma současné migrační krize v Evropě. Jako přednášející vystoupil za ČSSD ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier, místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová, předseda ODS Petr Fiala a Karel Fiedler jako místopředseda Hnutí Úsvit. Diskutující si odporovali především ve věci ochrany hranic schengenského prostoru.
Langšádlová kladla důraz na nutnost vyšší ochranu schengenských hranic. „Měli bychom být aktivnější v ochraně hranice. To, že jsme jí dlouhodobě neměli pod kontrolou, považuji za velikou chybu,“ zmínila. Ministr Dienstbier v této souvislosti viděl řešení v evropské spolupráci. „Problémy nelze řešit v rámci národní suverenity. Pro sdílený Schengenský prostor se musí zavést společná pravidla. A to až po společné azylové řízení, jednotné pro celou Evropu, vykonávané evropskou společností,“ řekl ministr.
Fiedler souhlasil se skupinovými pravidly pro schengenský prostor, argumentoval ovšem nutností obráceného postupu při ochraně hranic. „Evropa zaspala a reaguje opožděně. Nezbývá nám tedy nic jiného, než se zabývat nejprve vlastní hranicí, protože to jsme schopni udělat nejrychleji,“ řekl. Dienstbier usoudil, že ohlídat vnější hranici je téměř nemožné, a to především u její námořní části. „Hlídání vnější hranice neznamená, že přes Egejské moře nepřipluje více migrantů. My musíme důsledně hledat nějaké evropské řešení a ne, že přitvrdíme a začneme zavírat vnitřní hranici,“ dodal ministr.
Problém ekonomických migrantů
Langšádlová upozornila i na problém týkající se ekonomických migrantů. Dle jejího názoru jich je v Evropě velký podíl na základě nízké ochrany hranic Schengenu. Při zvýšené kontrole vnějších hranic a vznikání hotspotů, kde by mělo docházet k registraci a identifikaci, by se dali ekonomičtí migranti lépe rozlišit. „Nemůžeme rezignovat na kontrolu hranic a nechat tomu volný průběh. Kdybychom měli větší kontrolu, bylo by minimálně o polovinu méně migrantů například v Německu, a to je naprosto zásadní,“ zmínila.
Na diskuzi o ochraně hranice navázal Fiala dalším tématem, které se týkalo pašeráků lidí. Největší problém viděl ve státech jako například Maďarsko či Slovinsko, kam přichází uprchlíci z předchozích zemí a nikdo je neeviduje. „Pašeráci je pouze naloží do vlaku, převezou přes stát a takhle jedou až do Německa. To samozřejmě není žádné fungování imigrační politiky. Pokud to takhle bude pokračovat, nemůžeme se divit, že skončíme u těch jednání národních,“ vysvětloval Fiala.