Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Čeští politici se neshodují ve věci ochrany hranic Schengenu

Jak integrovat uprchlíky nebo zabezpečit vnější hranice schengenského prostoru. O těchto tématech diskutovali čeští politici v přednášce na pražské Vysoké škole ekonomické. Zástupci čtyř parlamentních stran se však neshodli na tom, jak přistoupit k ochraně společných hranic.

Přednáška pořádaná Klubem mladých politologů zahrnovala panelovou diskuzi na téma současné migrační krize v Evropě. Jako přednášející vystoupil za ČSSD ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier, místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová, předseda ODS Petr Fiala a Karel Fiedler jako místopředseda Hnutí Úsvit. Diskutující si odporovali především ve věci ochrany hranic schengenského prostoru.

Langšádlová kladla důraz na nutnost vyšší ochranu schengenských hranic. „Měli bychom být aktivnější v ochraně hranice. To, že jsme jí dlouhodobě neměli pod kontrolou, považuji za velikou chybu,“ zmínila. Ministr Dienstbier v této souvislosti viděl řešení v evropské spolupráci. „Problémy nelze řešit v rámci národní suverenity. Pro sdílený Schengenský prostor se musí zavést společná pravidla. A to až po společné azylové řízení, jednotné pro celou Evropu, vykonávané evropskou společností,“ řekl ministr.

Fiedler souhlasil se skupinovými pravidly pro schengenský prostor, argumentoval ovšem nutností obráceného postupu při ochraně hranic. „Evropa zaspala a reaguje opožděně. Nezbývá nám tedy nic jiného, než se zabývat nejprve vlastní hranicí, protože to jsme schopni udělat nejrychleji,“ řekl. Dienstbier usoudil, že ohlídat vnější hranici je téměř nemožné, a to především u její námořní části. „Hlídání vnější hranice neznamená, že přes Egejské moře nepřipluje více migrantů. My musíme důsledně hledat nějaké evropské řešení a ne, že přitvrdíme a začneme zavírat vnitřní hranici,“ dodal ministr.

Problém ekonomických migrantů

Langšádlová upozornila i na problém týkající se ekonomických migrantů. Dle jejího názoru jich je v Evropě velký podíl na základě nízké ochrany hranic Schengenu. Při zvýšené kontrole vnějších hranic a vznikání hotspotů, kde by mělo docházet k registraci a identifikaci, by se dali ekonomičtí migranti lépe rozlišit. „Nemůžeme rezignovat na kontrolu hranic a nechat tomu volný průběh. Kdybychom měli větší kontrolu, bylo by minimálně o polovinu méně migrantů například v Německu, a to je naprosto zásadní,“ zmínila.

Na diskuzi o ochraně hranice navázal Fiala dalším tématem, které se týkalo pašeráků lidí. Největší problém viděl ve státech jako například Maďarsko či Slovinsko, kam přichází uprchlíci z předchozích zemí a nikdo je neeviduje. „Pašeráci je pouze naloží do vlaku, převezou přes stát a takhle jedou až do Německa. To samozřejmě není žádné fungování imigrační politiky. Pokud to takhle bude pokračovat, nemůžeme se divit, že skončíme u těch jednání národních,“ vysvětloval Fiala.

 


Dominika Opatřilová
Dominika Opatřilová
V Generaci20 působím již pátý semestr. Poté co jsem dělala dva semestry šéfredaktorku si nyní zkouší roli editorky. Generace mi dává možnost rozvíjet se v něčem co mě opravdu baví. Mezi mé zájmy patří hlavně psaní a literatura. Ve volném čase se věnuji baletu.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.